Trump zvažuje modely spolupráce v Grónsku, úlevu vyjadřují evropští politici
Hlavní
Donald Trump oznámil, že ve sporu o Grónsko nehodlá použít sílu a neuvalí cla na země blokující americké snahy. Evropské politici vyjadřují úlevu a zvažují možné dohody, včetně kyperského modelu, který by umožnil americké vojenské základny. Dánsko trvá na tom, že o suverenitě musí rozhodnout grónský lid, zatímco v rámci dohody by se měly posílit vojenské přítomnosti v Arktidě proti Rusku a Číně.
Po středečním projevu Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyjádřili evropští politici určitou úlevu. Prezident USA oznámil, že ve sporu o Grónsko nehodlá použít sílu a že neuvalí cla na deset zemí, které brání americkým snahám o získání kontroly nad tímto ostrovem. Trump dále uvedl, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na tom, že jednání mezi Dánskem, Grónskem a Spojenými státy budou směřovat k zajištění, aby se Rusko a Čína nikdy neuchytily v Grónsku, a to jak ekonomicky, tak vojensky.
Jednou z možných dohod, která by byla přijatelná pro Washington, Kodaň i pro grónské obyvatelstvo, je takzvaný kyperský model. Ten by umožnil americké armádě vybudovat na ostrově základny, podobně jako britské základny na Kypru, které jsou podle mezinárodního práva považovány za britské území. V současnosti již v Grónsku existuje americká základna Pituffik, která je pod kontrolou USA, ale nad kterou nemají suverenitu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová však uvedla, že Kodaň v současnosti s NATO o otázce suverenity nejednala a trvá na tom, že o ní musí rozhodnout grónský lid. Základna Pituffik, známá také jako letecká základna Thule, se nachází na severozápadě Grónska a zaměstnává zhruba 150 členů amerického letectva a vesmírných sil.
Další aspekty možného uspořádání zahrnují klauzuli, podle které by USA měly právo veta nad výzkumem a těžbou jakéhokoli nerostného bohatství. V rámci sjednané dohody by evropské země posílily svou vojenskou přítomnost v Arktidě, aby zamezily expanzi Ruska a Číny. Analytik Wolfgang Munchau z Eurointelligence uvedl, že Trump a Rutte jednali o časově neomezeném americkém pronájmu grónského území, což by připomínalo situaci na Guantánamu.
Trump v projevu zpochybnil, zda je pronájem skutečným řešením a položil otázku, kdo by chtěl bránit něco, co má jen vypůjčené. Podle deníku Wall Street Journal byl Trumpův projev ovlivněn názory jeho poradců, kteří doporučili zmírnění rétoriky a uklidnění evropských partnerů. Bývalý český ministr zahraničí Tomáš Petříček varoval, že i když Trump vypadá, že ustupuje, minulost ukazuje, že se může znovu vrátit k nátlaku.
Dánský kancléř Friedrich Merz potvrdil, že Trump si uvědomuje riziko, které představuje Rusko, a vyjádřil vítězství Spojených států, jež berou ruskou hrozbu v arktické oblasti vážně. Z Kodaně a Paříže zní mírný optimismus, přičemž dánský politik Rasmus Jarlov uvedl, že Trumpův projev nebyl eskalační a vítal vyloučení použití síly. Dle francouzského ministra financí Rolanda Lescurea je pozitivní, že Trump stáhl hrozbu uvalení cel na některé země, což naznačuje začátek deeskalace. Petříček dodal, že pro dosažení dohody bude třeba, aby všechny strany učinily kompromisy, zejména v otázce těžby nerostných surovin, kde místní obyvatelstvo v minulosti preferovalo ochranu životního prostředí.
Jednou z možných dohod, která by byla přijatelná pro Washington, Kodaň i pro grónské obyvatelstvo, je takzvaný kyperský model. Ten by umožnil americké armádě vybudovat na ostrově základny, podobně jako britské základny na Kypru, které jsou podle mezinárodního práva považovány za britské území. V současnosti již v Grónsku existuje americká základna Pituffik, která je pod kontrolou USA, ale nad kterou nemají suverenitu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová však uvedla, že Kodaň v současnosti s NATO o otázce suverenity nejednala a trvá na tom, že o ní musí rozhodnout grónský lid. Základna Pituffik, známá také jako letecká základna Thule, se nachází na severozápadě Grónska a zaměstnává zhruba 150 členů amerického letectva a vesmírných sil.
Další aspekty možného uspořádání zahrnují klauzuli, podle které by USA měly právo veta nad výzkumem a těžbou jakéhokoli nerostného bohatství. V rámci sjednané dohody by evropské země posílily svou vojenskou přítomnost v Arktidě, aby zamezily expanzi Ruska a Číny. Analytik Wolfgang Munchau z Eurointelligence uvedl, že Trump a Rutte jednali o časově neomezeném americkém pronájmu grónského území, což by připomínalo situaci na Guantánamu.
Trump v projevu zpochybnil, zda je pronájem skutečným řešením a položil otázku, kdo by chtěl bránit něco, co má jen vypůjčené. Podle deníku Wall Street Journal byl Trumpův projev ovlivněn názory jeho poradců, kteří doporučili zmírnění rétoriky a uklidnění evropských partnerů. Bývalý český ministr zahraničí Tomáš Petříček varoval, že i když Trump vypadá, že ustupuje, minulost ukazuje, že se může znovu vrátit k nátlaku.
Dánský kancléř Friedrich Merz potvrdil, že Trump si uvědomuje riziko, které představuje Rusko, a vyjádřil vítězství Spojených států, jež berou ruskou hrozbu v arktické oblasti vážně. Z Kodaně a Paříže zní mírný optimismus, přičemž dánský politik Rasmus Jarlov uvedl, že Trumpův projev nebyl eskalační a vítal vyloučení použití síly. Dle francouzského ministra financí Rolanda Lescurea je pozitivní, že Trump stáhl hrozbu uvalení cel na některé země, což naznačuje začátek deeskalace. Petříček dodal, že pro dosažení dohody bude třeba, aby všechny strany učinily kompromisy, zejména v otázce těžby nerostných surovin, kde místní obyvatelstvo v minulosti preferovalo ochranu životního prostředí.
