Robertson: Americký zásah ve Venezuele představuje zločin agrese
Hlavní
Geoffrey Robertson, renomovaný mezinárodní právník, kritizuje americký zásah ve Venezuele jako zločin agrese, který porušuje Chartu OSN. Podle něj je použití síly proti suverénnímu státu bez mandátu Rady bezpečnosti neudržitelné a nelegitimní. Upozorňuje také na hlubokou krizi mezinárodního systému, kdy OSN nedokáže bránit agresi. Robertson varuje, že tento precedens může vést k dalším nebezpečným akcím jiných států a vyzývá k potřebě reformy mezinárodního práva a ochrany demokratických států.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa trvá na tom, že nedávný zásah v Venezuele, při němž byl zadržen diktátor Nicolás Maduro, byl oprávněný a nešlo o invazi. Tento výklad však odmítá Geoffrey Robertson, uznávaný mezinárodní právník a bývalý předseda zvláštního tribunálu OSN pro válečné zločiny v Sieře Leone. Podle něj je takový postup v rozporu se základními principy Charty OSN, neboť použití ozbrojené síly proti suverénnímu státu bez mandátu Rady bezpečnosti a bez práva na sebeobranu je považováno za zločin agrese, obdobně jako ruská invaze na Ukrajinu.
Robertson rovněž zdůrazňuje, že jeho kritika amerického zásahu neznamená obhajobu venezuelského režimu. „Neříkám, že Maduro má větší práva než lidé, ale z právního hlediska má stát a jeho vůdce mezinárodně garantovanou ochranu,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Porušení tohoto principu je podle něj zločinem, bez ohledu na to, zda je vůdce autoritářem nebo se dopustil závažných porušení lidských práv.
Podle Robertsona zásah USA odhaluje hlubokou krizi mezinárodního systému, kdy Organizace spojených národů, ochromená právem veta stálých členů Rady bezpečnosti, nedokáže plnit svou roli v ochraně před agresí. "Dodržování mezinárodního práva je důležitější než účel akce. Jinak se celý svět rozpadne," varuje právník.
Donald Trump obhajuje své kroky jako právně odůvodněné, avšak Robertson kritizuje tento argument jako absurdní. Upozorňuje, že Venezuela Ameriku neohrožovala a použití síly nebylo legitimní. "Obvinění z narkoterorismu neospravedlňují použití síly vůči suverénnímu státu," dodává.
Robertson dále poznamenává, že ruská invaze na Ukrajinu a americký zásah ve Venezuele jsou si v právním smyslu rovny, protože mezinárodní právo nerozlišuje mezi útoky na demokratické a autoritářské režimy. Podle něj je aktuální situace nebezpečná a může vytvořit precedens pro další agresivní akce jiných států. "Pokud může Trump napadnout Venezuelu, proč by někdo jiný nemohl napadnout Tchaj-wan?" varuje.
Robertson také kritizuje současnou strukturu Rady bezpečnosti OSN, která je podle něj prakticky bezmocná. Navrhuje, že demokratické státy by se měly spojit a vytvořit koalici, která by vyvážila moc autoritářských režimů. Poukazuje na slabiny současného mezinárodního práva, které nedává demokratickým státům žádnou zvláštní ochranu, a to je třeba změnit, aby bylo možné efektivně bránit jak demokratické, tak autoritářské státy.
Závěrem Robertson zmiňuje, že Trumpova politika postrádá konzistenci a morální kompas, což je problém současného světového vedení. Vyzývá k urychlenému hledání nových řešení, aby mezinárodní právo neztratilo svou váhu a význam.
Robertson rovněž zdůrazňuje, že jeho kritika amerického zásahu neznamená obhajobu venezuelského režimu. „Neříkám, že Maduro má větší práva než lidé, ale z právního hlediska má stát a jeho vůdce mezinárodně garantovanou ochranu,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Porušení tohoto principu je podle něj zločinem, bez ohledu na to, zda je vůdce autoritářem nebo se dopustil závažných porušení lidských práv.
Podle Robertsona zásah USA odhaluje hlubokou krizi mezinárodního systému, kdy Organizace spojených národů, ochromená právem veta stálých členů Rady bezpečnosti, nedokáže plnit svou roli v ochraně před agresí. "Dodržování mezinárodního práva je důležitější než účel akce. Jinak se celý svět rozpadne," varuje právník.
Donald Trump obhajuje své kroky jako právně odůvodněné, avšak Robertson kritizuje tento argument jako absurdní. Upozorňuje, že Venezuela Ameriku neohrožovala a použití síly nebylo legitimní. "Obvinění z narkoterorismu neospravedlňují použití síly vůči suverénnímu státu," dodává.
Robertson dále poznamenává, že ruská invaze na Ukrajinu a americký zásah ve Venezuele jsou si v právním smyslu rovny, protože mezinárodní právo nerozlišuje mezi útoky na demokratické a autoritářské režimy. Podle něj je aktuální situace nebezpečná a může vytvořit precedens pro další agresivní akce jiných států. "Pokud může Trump napadnout Venezuelu, proč by někdo jiný nemohl napadnout Tchaj-wan?" varuje.
Robertson také kritizuje současnou strukturu Rady bezpečnosti OSN, která je podle něj prakticky bezmocná. Navrhuje, že demokratické státy by se měly spojit a vytvořit koalici, která by vyvážila moc autoritářských režimů. Poukazuje na slabiny současného mezinárodního práva, které nedává demokratickým státům žádnou zvláštní ochranu, a to je třeba změnit, aby bylo možné efektivně bránit jak demokratické, tak autoritářské státy.
Závěrem Robertson zmiňuje, že Trumpova politika postrádá konzistenci a morální kompas, což je problém současného světového vedení. Vyzývá k urychlenému hledání nových řešení, aby mezinárodní právo neztratilo svou váhu a význam.
Американское вмешательство в Венесуэле действительно вызывает много вопросов. Почему другие страны, которые тоже грубо нарушают права человека, не подвергаются такому же давлению? Может ли внешняя интервенция быть оправдана, если это приводит к большему количеству страданий для простых граждан? В конце концов, кто действительно выигрывает от этой ситуации? Я думаю, важно помнить о реальных последствиях таких действий и о том, как они влияют на жизнь людей.