Pětina dospělých v Česku trpí příznaky deprese nebo úzkosti
Hlavní
V současnosti trpí příznaky deprese nebo úzkosti osmnáct procent dospělých v Česku, což je výrazný nárůst oproti období před pandemií COVID-19. Nejvíce postiženi jsou lidé do 35 let, ženy s dětmi a lidé z nízkopříjmových skupin. Psychické obtíže se prohlubují zejména kvůli finančním problémům a nátlaku na rodiny. Odborníci upozorňují na nedostatečné investice do duševní péče a varují před začarovaným kruhem psychických problémů a pracovních výpadků.
Podle aktuálního výzkumu se s příznaky středně těžké deprese nebo úzkosti potýká osmnáct procent dospělých v České republice. Tento počet se zvýšil z přibližně pěti procent před pandemií COVID-19, kdy během jejího trvání došlo k dvojnásobnému nárůstu. Studie, kterou provádí PAQ Research, ukazuje, že situace se od té doby nelepší, ba naopak, na konci loňského roku byla zaznamenána nejhorší čísla za dobu 58 vln měření, do kterých se zapojilo mezi 1600 a 1800 respondentů.
Nejvíce zasaženou skupinou jsou lidé do 35 let, ženy s dětmi a lidé z nízkopříjmových skupin. Psycholog Jan Kulhánek podotýká, že každá z těchto skupin čelí odlišným problémům. Mladí lidé vyjadřují obavy z budoucnosti a nedůvěru v její pozitivní vývoj. Lidé středního věku se potýkají s rodinnými problémy a finančními starostmi, zatímco senioři čelí vlivu sociálních sítí, které často zveličují realitu.
Ženám v Česku se psychické obtíže často zhoršují v důsledku mateřství a péče o děti, která je stále častěji na jejich bedrech. Podle Korbela se během pandemie výrazně zvýšil tlak na rodiny, což přispělo k prohlubování psychických problémů.
Z výzkumu vyplývá, že patnáct procent lidí žijících pod hranicí chudoby uvádí příznaky deprese nebo úzkosti, přičemž v Česku žije asi desetina obyvatel v chudobě. Naopak u domácností s vysokými příjmy se tento problém týká pouze šesti procent lidí. Korbel upozorňuje, že psychické potíže souvisejí nejen s nízkými příjmy, ale také s lidmi ze střední třídy, kteří mají hypotéky a čelí finančním těžkostem, jež se zhoršují v důsledku inflace a dalších neočekávaných výdajů.
Psychické problémy se mohou zhoršovat také v důsledku vypadávání z pracovního procesu, což vytváří začarovaný kruh. Zhoršený psychický stav snižuje pracovní výkonnost, což vede k dalším finančním problémům a prohlubování depresí a úzkostí. Odborníci varují, že investice do duševní péče v Česku jsou nedostatečné, kapacity psychiatrické péče a psychologů jsou omezené a základní prevence zaostává.
I přesto psychologové vidí šanci na zlepšení. Lidé se postupně učí adaptovat na nové podmínky a akceptovat nejistoty, které pandemie a další společenské změny přinesly. Kulhánek dodává, že život v nejistotě se stává novou realitou, s níž se lidé musejí naučit pracovat.
Nejvíce zasaženou skupinou jsou lidé do 35 let, ženy s dětmi a lidé z nízkopříjmových skupin. Psycholog Jan Kulhánek podotýká, že každá z těchto skupin čelí odlišným problémům. Mladí lidé vyjadřují obavy z budoucnosti a nedůvěru v její pozitivní vývoj. Lidé středního věku se potýkají s rodinnými problémy a finančními starostmi, zatímco senioři čelí vlivu sociálních sítí, které často zveličují realitu.
Ženám v Česku se psychické obtíže často zhoršují v důsledku mateřství a péče o děti, která je stále častěji na jejich bedrech. Podle Korbela se během pandemie výrazně zvýšil tlak na rodiny, což přispělo k prohlubování psychických problémů.
Z výzkumu vyplývá, že patnáct procent lidí žijících pod hranicí chudoby uvádí příznaky deprese nebo úzkosti, přičemž v Česku žije asi desetina obyvatel v chudobě. Naopak u domácností s vysokými příjmy se tento problém týká pouze šesti procent lidí. Korbel upozorňuje, že psychické potíže souvisejí nejen s nízkými příjmy, ale také s lidmi ze střední třídy, kteří mají hypotéky a čelí finančním těžkostem, jež se zhoršují v důsledku inflace a dalších neočekávaných výdajů.
Psychické problémy se mohou zhoršovat také v důsledku vypadávání z pracovního procesu, což vytváří začarovaný kruh. Zhoršený psychický stav snižuje pracovní výkonnost, což vede k dalším finančním problémům a prohlubování depresí a úzkostí. Odborníci varují, že investice do duševní péče v Česku jsou nedostatečné, kapacity psychiatrické péče a psychologů jsou omezené a základní prevence zaostává.
I přesto psychologové vidí šanci na zlepšení. Lidé se postupně učí adaptovat na nové podmínky a akceptovat nejistoty, které pandemie a další společenské změny přinesly. Kulhánek dodává, že život v nejistotě se stává novou realitou, s níž se lidé musejí naučit pracovat.
Привіт, Ірино! Повністю погоджуюсь з тобою, це дійсно серйозна проблема. Мабуть, важливо підвищувати обізнаність про психічне здоров'я і створювати простір для відкритих розмов. Також підтримка з боку сім'ї та друзів може бути дуже важливою. Щодо ресурсів, сподіваюсь, що держава та громадські організації працюватимуть над їх покращенням.