Možné scénáře obrany Grónska v případě útoku spojence
Hlavní
Článek se zabývá možnými scénáři obrany Grónska v případě útoku ze strany USA. Americký prezident Trump vyjádřil agresivní úmysly vůči Grónsku, což vyvolalo obavy v Dánsku a dalších spojencích. Právní otázky kolem aktivace článku 5 Severoatlantické smlouvy a čl. 42 (7) Smlouvy o EU zůstávají nevyjasněné. Dánská premiérka varuje před následky amerického útoku na členský stát NATO, které by mohly destabilizovat alianci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřoval názory na NATO, označujíc alianci za zátěž pro Spojené státy. Na summitu v Bruselu v roce 2018 pohrozil dokonce vystoupením z paktu, pokud členské státy nebudou dodržovat závazek investovat do obrany alespoň 2 % svého HDP.
Po jeho znovuzvolení v listopadu 2024 se spojenci obávají, zda by Trump v případě napadení evropského státu Ruskem, jehož válka na Ukrajině brzy vstoupí do pátého roku, poskytl potřebnou pomoc. Trump na tyto obavy reagoval slovy, že členské státy musí plnit své závazky.
Očekávané napětí vzrostlo, když Trump těsně před inaugurací začal vyhrožovat Dánsku a Kanadě v souvislosti se Grónskem, autonomním územím Dánska. V lednu prohlásil: „S Grónskem něco uděláme, ať se jim to líbí, nebo ne.“ Vzniká tak otázka, co by se stalo, kdyby jeden z členských států NATO zaútočil na druhý, a zda by Dánsko mohlo aplikovat článek 5 Severoatlantické smlouvy.
Dánsko má s USA dohodu o obraně Grónska z roku 1951, kterou Trump může podle právních předpisů jednostranně vypovědět. Naopak pro vystoupení z NATO vyžaduje souhlas Senátu. V případě vedení války pak potřebuje parlamentní schválení, nicméně Trump v minulosti ukázal, že se právními normami příliš neřídí.
Dánsko posílilo obranu Grónska a vybavilo své ozbrojené síly novými technologiemi, avšak vojenská převaha zůstává na straně USA. V případě konfliktu by se Dánsko muselo spolehnout na pomoc svých spojenců, přičemž první možností je aktivace článku 5, který garantuje kolektivní obranu.
Ovšem aplikace tohoto článku v případě útoku mezi spojenci je problematická a právníci se neshodují na jeho výkladu. Dánsko také může hledat podporu v rámci Evropské unie, kde článek 42 (7) Smlouvy o EU zaručuje vzájemnou pomoc v případě napadení. Tento článek je však obtížně interpretovatelný a nebude snadné jej uplatnit v praxi.
Pokud by Dánsko čelilo útoku ze strany USA, muselo by řešit otázku, jak naložit s americkými vojsky na svém území. Trumpova administrativa však předpokládá, že žádný z členských států NATO nebude vojensky bránit Grónsko před USA. Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že případný americký útok na jiný stát NATO by vedl k zániku aliance a bezpečnosti, kterou budovala od druhé světové války.
Po jeho znovuzvolení v listopadu 2024 se spojenci obávají, zda by Trump v případě napadení evropského státu Ruskem, jehož válka na Ukrajině brzy vstoupí do pátého roku, poskytl potřebnou pomoc. Trump na tyto obavy reagoval slovy, že členské státy musí plnit své závazky.
Očekávané napětí vzrostlo, když Trump těsně před inaugurací začal vyhrožovat Dánsku a Kanadě v souvislosti se Grónskem, autonomním územím Dánska. V lednu prohlásil: „S Grónskem něco uděláme, ať se jim to líbí, nebo ne.“ Vzniká tak otázka, co by se stalo, kdyby jeden z členských států NATO zaútočil na druhý, a zda by Dánsko mohlo aplikovat článek 5 Severoatlantické smlouvy.
Dánsko má s USA dohodu o obraně Grónska z roku 1951, kterou Trump může podle právních předpisů jednostranně vypovědět. Naopak pro vystoupení z NATO vyžaduje souhlas Senátu. V případě vedení války pak potřebuje parlamentní schválení, nicméně Trump v minulosti ukázal, že se právními normami příliš neřídí.
Dánsko posílilo obranu Grónska a vybavilo své ozbrojené síly novými technologiemi, avšak vojenská převaha zůstává na straně USA. V případě konfliktu by se Dánsko muselo spolehnout na pomoc svých spojenců, přičemž první možností je aktivace článku 5, který garantuje kolektivní obranu.
Ovšem aplikace tohoto článku v případě útoku mezi spojenci je problematická a právníci se neshodují na jeho výkladu. Dánsko také může hledat podporu v rámci Evropské unie, kde článek 42 (7) Smlouvy o EU zaručuje vzájemnou pomoc v případě napadení. Tento článek je však obtížně interpretovatelný a nebude snadné jej uplatnit v praxi.
Pokud by Dánsko čelilo útoku ze strany USA, muselo by řešit otázku, jak naložit s americkými vojsky na svém území. Trumpova administrativa však předpokládá, že žádný z členských států NATO nebude vojensky bránit Grónsko před USA. Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že případný americký útok na jiný stát NATO by vedl k zániku aliance a bezpečnosti, kterou budovala od druhé světové války.
