Vláda schválila rozpočet s deficitem 310 miliard korun
Hlavní
Vláda schválila návrh státního rozpočtu s deficitem 310 miliard korun, což je navýšení oproti loňskému schválenému deficitu. Nové pravidla mají reflektovat evropské normy a Česko se zavazuje udržet deficit pod třemi procenty HDP. Návrh rozpočtu bude projednáván ve Sněmovně s očekáváním schválení na začátku března.
Sněmovna v loňském roce odmítla návrh bývalé koalice, který počítal s deficitem 286 miliard korun, přičemž nový parlamentní většinový názor uvádí, že v něm chyběly výdaje v hodnotě přibližně 96 miliard korun. V pondělí vláda pod vedením Andreje Babiše schválila hlavní parametry státního rozpočtu. Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že ministerstvo financí nyní připraví kompletní návrh zákona o rozpočtu a neočekává žádné komplikace v jeho projednávání ve Sněmovně. Doufá, že hospodaření podle nového rozpočtu začne před koncem března.
Česká republika od začátku ledna funguje v rozpočtovém provizoriu, které vychází z loňského rozpočtu a omezuje investice, dotace a další nemandatorní výdaje. Poslanci by měli začít projednávat návrh rozpočtu 4. února, definitivní schválení se očekává na začátku března. V loňském roce dosáhl deficit státního rozpočtu 290,7 miliardy korun, přičemž maximální povolený deficit pro letošní rok byl stanoven na přibližně 237 miliard korun.
Babišova vláda plánuje upravit pravidla v souladu s novými evropskými normami, které zohledňují horší zadlužení některých zemí EU, jako jsou Francie a Itálie. Tato pravidla se primárně zaměřují na státy, jejichž zadlužení přesahuje 60 procent hrubého domácího produktu nebo mají deficit nad 3 procenta HDP, přičemž Česko se do této kategorie nezapočítává.
Schillerová zdůraznila, že vláda se zavazuje udržet deficit rozpočtu pod třemi procenty HDP, aby splnila maastrichtská kritéria. K datu konce třetího čtvrtletí loňského roku činilo zadlužení České republiky 43,1 procenta. Podle mluvčího ministerstva financí Michala Žurovce je nynější novela týkající se rozpočtových pravidel technická a nezmění fiskální mantinely pro Českou republiku. Platný zákon stanovuje výdajové rámce na základě maximální hodnoty strukturálního salda veřejných institucí.
V loňském roce byl maximální strukturální schodek 2,25 procenta HDP, pro letošek se očekává maximálně 1,75 procenta HDP, přičemž v dalších letech by měl být schodek omezen na jedno procento HDP. Novela však tyto limity odstraňuje, neboť evropská pravidla je již takto nedefinují. Čisté výdaje, které mají nahradit strukturální deficity, zahrnují celkové výdaje státního rozpočtu a dalších veřejných institucí, očištěné například o náklady na obsluhu státního dluhu a další faktory ovlivňující příjmy.
Česká republika od začátku ledna funguje v rozpočtovém provizoriu, které vychází z loňského rozpočtu a omezuje investice, dotace a další nemandatorní výdaje. Poslanci by měli začít projednávat návrh rozpočtu 4. února, definitivní schválení se očekává na začátku března. V loňském roce dosáhl deficit státního rozpočtu 290,7 miliardy korun, přičemž maximální povolený deficit pro letošní rok byl stanoven na přibližně 237 miliard korun.
Babišova vláda plánuje upravit pravidla v souladu s novými evropskými normami, které zohledňují horší zadlužení některých zemí EU, jako jsou Francie a Itálie. Tato pravidla se primárně zaměřují na státy, jejichž zadlužení přesahuje 60 procent hrubého domácího produktu nebo mají deficit nad 3 procenta HDP, přičemž Česko se do této kategorie nezapočítává.
Schillerová zdůraznila, že vláda se zavazuje udržet deficit rozpočtu pod třemi procenty HDP, aby splnila maastrichtská kritéria. K datu konce třetího čtvrtletí loňského roku činilo zadlužení České republiky 43,1 procenta. Podle mluvčího ministerstva financí Michala Žurovce je nynější novela týkající se rozpočtových pravidel technická a nezmění fiskální mantinely pro Českou republiku. Platný zákon stanovuje výdajové rámce na základě maximální hodnoty strukturálního salda veřejných institucí.
V loňském roce byl maximální strukturální schodek 2,25 procenta HDP, pro letošek se očekává maximálně 1,75 procenta HDP, přičemž v dalších letech by měl být schodek omezen na jedno procento HDP. Novela však tyto limity odstraňuje, neboť evropská pravidla je již takto nedefinují. Čisté výdaje, které mají nahradit strukturální deficity, zahrnují celkové výdaje státního rozpočtu a dalších veřejných institucí, očištěné například o náklady na obsluhu státního dluhu a další faktory ovlivňující příjmy.
Ну, 310 мільярдів корун – це, звісно, не маленька сума! Сподіваюся, що ці гроші підуть на щось корисне, а не просто на нові стільці для чиновників. Хоча, якщо чесно, я б теж не відмовилась від нового стільця!