Větrné elektrárny na jižním Plzeňsku: Místní vyjadřují nesouhlas, některé obce však vítají
Hlavní
Na jižním Plzeňsku probíhá debata o výstavbě dvou větrných elektráren ve Vlčtejně, které vzbuzují odpor v okolních obcích. Zatímco starosta Vlčtejna projekt podporuje a slibuje finanční profit pro obec i občany, sousední Chválenice a další vesnice se obávají negativního dopadu na krajinu a kvalitu života. Výsledek hodnocení vlivu na životní prostředí rozhodne o dalším postupu.
Na jižním Plzeňsku se rozhořela debata o plánované výstavbě dvou větrných elektráren ve Vlčtejně, které mají dosahovat výšky 166 metrů, včetně rotorů o průměru 162 metrů. V současné době probíhá EIA, tedy hodnocení vlivu na životní prostředí, k tomuto záměru. Zatímco obec Vlčtejn se záměrem souhlasí, jiní sousedé, jako například obyvatelé Chválenic, se proti němu ostře vymezují. Starosta Vlčtejna, Josef Mašek, uvedl, že větrná energie je trendem a obec z projektu získá významné finanční prostředky, včetně milionu korun za každou elektrárnu a dalších 1,2 milionu ročně z jejich provozu. Občané s trvalým pobytem ve Vlčtejně se mohou těšit na dotace na energie.
Naopak nedaleké Chválenice varují, že výstavba elektráren naruší kvalitu života a charakter obce. Aktivisté z dalších vesnic se obávají, že pokud se v oblasti postaví první větrník, přiláká to investory a změní krajinný ráz. Martin Moudrý ze Střížovic připomněl, že místní v roce 2014 odmítli výstavbu větrných elektráren v referendu a nyní mají strach, že budou obklopeni větrným parkem, což by mohlo snížit atraktivitu bydlení.
Kastelán zámku v Nebílovech, Milan Fiala, varoval před negativním dopadem na kulturní krajinu, která je součástí historického dědictví regionu. Na druhé straně, Luboš Růžička z Jarova navrhl, aby stát umísťoval větrné elektrárny do vojenských prostorů, pokud je chce vybudovat.
Výsledek EIA rozhodne o budoucnosti projektu. Starosta Mašek uvedl, že pokud odborníci doporučí, že výstavba není možná, projekt se neuskuteční. Zároveň ale podotkl, že pokud by byly větrné elektrárny skutečně tak škodlivé pro životní prostředí, nebyly by na jiných místech povolovány. Martin Plíhal, vedoucí odboru životního prostředí Plzeňského kraje, informoval, že v mnoha případech investoři EIA podstupovat nemusí, pokud plánují maximálně tři elektrárny více než kilometr od obydlí. Hejtmanství také dokončuje nezávaznou územní studii, která vymezí možné lokality pro výstavbu větrníků, s jasnějším výsledkem očekávaným v červenci.
Naopak nedaleké Chválenice varují, že výstavba elektráren naruší kvalitu života a charakter obce. Aktivisté z dalších vesnic se obávají, že pokud se v oblasti postaví první větrník, přiláká to investory a změní krajinný ráz. Martin Moudrý ze Střížovic připomněl, že místní v roce 2014 odmítli výstavbu větrných elektráren v referendu a nyní mají strach, že budou obklopeni větrným parkem, což by mohlo snížit atraktivitu bydlení.
Kastelán zámku v Nebílovech, Milan Fiala, varoval před negativním dopadem na kulturní krajinu, která je součástí historického dědictví regionu. Na druhé straně, Luboš Růžička z Jarova navrhl, aby stát umísťoval větrné elektrárny do vojenských prostorů, pokud je chce vybudovat.
Výsledek EIA rozhodne o budoucnosti projektu. Starosta Mašek uvedl, že pokud odborníci doporučí, že výstavba není možná, projekt se neuskuteční. Zároveň ale podotkl, že pokud by byly větrné elektrárny skutečně tak škodlivé pro životní prostředí, nebyly by na jiných místech povolovány. Martin Plíhal, vedoucí odboru životního prostředí Plzeňského kraje, informoval, že v mnoha případech investoři EIA podstupovat nemusí, pokud plánují maximálně tři elektrárny více než kilometr od obydlí. Hejtmanství také dokončuje nezávaznou územní studii, která vymezí možné lokality pro výstavbu větrníků, s jasnějším výsledkem očekávaným v červenci.
Цікава ситуація з вітряними електростанціями на Плзеньщині. Чому місцеві жителі виступають проти, якщо це може бути кроком до екологічно чистого майбутнього? Можливо, їхні страхи пов'язані з впливом на навколишнє середовище або на вигляд пейзажу? І водночас, підтримка таких проектів свідчить про бажання знайти альтернативні джерела енергії. Чи не варто спробувати знайти компроміс між інтересами громади та необхідністю переходу на зелені технології?