Vedení Tálibánu se štěpí: Interní rozpor mezi Kandahárem a Kábulem
Hlavní
Vedení Tálibánu se rozděluje na dvě frakce s odlišnými názory na budoucnost Afghánistánu. Achúndzáda varoval před vnitřními spory, které by mohly ohrozit existenci emirátu. V Kábulu se formuje pragmatičtější skupina, zatímco Kandahár prosazuje přísné dodržování islámského práva. Vypnutí internetu vyvolalo překvapení a naznačilo vnitřní rozpor mezi frakcemi.
V lednu 2025 varoval vůdce Tálibánu Hibatulláh Achúndzáda ve svém projevu v madráse v Kandaháru, že vnitřní spory mohou vést k zániku emirátu. Tento projev vyvolal spekulace o rozdělení uvnitř hnutí, které však Tálibán oficiálně popírá.
Afghánské vysílání BBC zahájilo investigaci, během níž hovořilo s více než stovkou současných i bývalých členů hnutí, místními experty a diplomaty. Výsledky ukázaly, že v Tálibánu existují dvě soupeřící skupiny s odlišnými názory na směřování země. První z nich, zastoupená kandahárskou odnoží, prosazuje striktní dodržování islámského práva a izolaci od moderního světa. Druhá, pragmatičtější skupina v Kábulu, požaduje kontakty se zahraničím a rozvoj ekonomiky, včetně vzdělání pro dívky.
Tento rozpor vyvrcholil v létě 2024, kdy Achúndzáda nařídil vypnutí internetu a telefonních služeb, aby Afghánistán izoloval od vnějšího světa. Tento krok však vzbudil překvapení, neboť pro hnutí, které bylo historicky známé svou soudržností, to byl bezprecedentní krok. Internet byl po třech dnech znovu obnoven, což bylo považováno za vzpouru vůči Achúndzádovým příkazům. Skupina kolem Kábulu, včetně vicepremiéra Abdul Gháního Baradara, se snažila zvrátit rozhodnutí o vypnutí internetu, což se nakonec podařilo.
V kontextu vzdělávání dívek byl však zákaz školení úspěšně prosazován. Bývalý náměstek ministra zahraničí musel uprchnout do exilu po kritice vlády, a další dva úředníci byli zatčeni za nesouhlas s tímto zákazem. Odborníci naznačují, že vypnutí internetu bylo považováno za závažnější problém, neboť ovlivnilo moc a financování Tálibánu, které je stále závislé na internetových kontaktech a e-commerce.
Achúndzáda byl zvolen do čela Tálibánu v roce 2016 jako sjednocující postava. Pod jeho vedením hnutí dosáhlo úspěchů, včetně vyjednání odchodu amerických vojsk. V posledních letech však začal prosazovat tvrdší linii a obklopovat se ideologickými podporovateli, což vedlo k oslabení vlivu ministerských představitelů a k centralizaci moci v jeho rukou.
Afghánské vysílání BBC zahájilo investigaci, během níž hovořilo s více než stovkou současných i bývalých členů hnutí, místními experty a diplomaty. Výsledky ukázaly, že v Tálibánu existují dvě soupeřící skupiny s odlišnými názory na směřování země. První z nich, zastoupená kandahárskou odnoží, prosazuje striktní dodržování islámského práva a izolaci od moderního světa. Druhá, pragmatičtější skupina v Kábulu, požaduje kontakty se zahraničím a rozvoj ekonomiky, včetně vzdělání pro dívky.
Tento rozpor vyvrcholil v létě 2024, kdy Achúndzáda nařídil vypnutí internetu a telefonních služeb, aby Afghánistán izoloval od vnějšího světa. Tento krok však vzbudil překvapení, neboť pro hnutí, které bylo historicky známé svou soudržností, to byl bezprecedentní krok. Internet byl po třech dnech znovu obnoven, což bylo považováno za vzpouru vůči Achúndzádovým příkazům. Skupina kolem Kábulu, včetně vicepremiéra Abdul Gháního Baradara, se snažila zvrátit rozhodnutí o vypnutí internetu, což se nakonec podařilo.
V kontextu vzdělávání dívek byl však zákaz školení úspěšně prosazován. Bývalý náměstek ministra zahraničí musel uprchnout do exilu po kritice vlády, a další dva úředníci byli zatčeni za nesouhlas s tímto zákazem. Odborníci naznačují, že vypnutí internetu bylo považováno za závažnější problém, neboť ovlivnilo moc a financování Tálibánu, které je stále závislé na internetových kontaktech a e-commerce.
Achúndzáda byl zvolen do čela Tálibánu v roce 2016 jako sjednocující postava. Pod jeho vedením hnutí dosáhlo úspěchů, včetně vyjednání odchodu amerických vojsk. V posledních letech však začal prosazovat tvrdší linii a obklopovat se ideologickými podporovateli, což vedlo k oslabení vlivu ministerských představitelů a k centralizaci moci v jeho rukou.
