Ukrajina odmítá členství v Trumpově Radě míru s Ruskem
Hlavní
Ukrajina obdržela pozvánku do Trumpovy Rady míru, avšak odmítá účast s Ruskem. Tato rada má podporovat stabilitu a mírové řešení konfliktů. Pozvánku získaly také Chorvatsko a Slovinsko, avšak jejich členství není jisté. Rada míru by mohla konkurovat Radě bezpečnosti OSN.
Ukrajina obdržela pozvánku k účasti v Radě míru, kterou plánuje vytvořit americký prezident Donald Trump. Jak uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, členství v této radě spolu s Ruskem je pro Ukrajinu nepředstavitelné. Kromě Ukrajiny byla pozvánka zaslána také Chorvatsku a Slovinsku.
Rada míru má podle návrhu své charty fungovat jako mezinárodní organizace, jejímž cílem je podpora stability, obnova spolehlivé správy a dosažení trvalého míru v oblastech zasažených konfliktem. Její první úkoly se mají soustředit na konflikt v Pásmu Gazy, poté by měly následovat další krizové oblasti.
Zelenskyj uvedl, že ukrajinští diplomaté pracují na této záležitosti, avšak pro něj je „velmi těžké si představit, jak bychom mohli být v jakékoliv radě společně s Ruskem“. Kreml v pondělí potvrdil, že prezident Vladimir Putin rovněž obdržel nabídku členství, ale neupřesnil, zda ji přijme. Rusko v současnosti vede válku proti Ukrajině, která trvá již téměř čtyři roky.
Podle agentury Bloomberg byla pozvánka zaslána zhruba 50 zemím. Mezi nimi se nacházejí Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán a Bělorusko, zatímco Česko v seznamu chybí. Chorvatská vláda se teprve rozhodne, jak s pozvánkou naloží, a slovinský premiér Robert Golob podle neoficiálních informací nemá v úmyslu nabídku přijmout.
Trumpova Rada míru by mohla představovat alternativu k Radě bezpečnosti OSN, která byla založena po druhé světové válce. Tato patnáctičlenná rada, v níž mají stálí členové právo veta, se v posledních letech potýká s opakovaným odporem některých z nich, včetně Ruska, USA, Číny, Británie a Francie.
Rada míru má podle návrhu své charty fungovat jako mezinárodní organizace, jejímž cílem je podpora stability, obnova spolehlivé správy a dosažení trvalého míru v oblastech zasažených konfliktem. Její první úkoly se mají soustředit na konflikt v Pásmu Gazy, poté by měly následovat další krizové oblasti.
Zelenskyj uvedl, že ukrajinští diplomaté pracují na této záležitosti, avšak pro něj je „velmi těžké si představit, jak bychom mohli být v jakékoliv radě společně s Ruskem“. Kreml v pondělí potvrdil, že prezident Vladimir Putin rovněž obdržel nabídku členství, ale neupřesnil, zda ji přijme. Rusko v současnosti vede válku proti Ukrajině, která trvá již téměř čtyři roky.
Podle agentury Bloomberg byla pozvánka zaslána zhruba 50 zemím. Mezi nimi se nacházejí Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán a Bělorusko, zatímco Česko v seznamu chybí. Chorvatská vláda se teprve rozhodne, jak s pozvánkou naloží, a slovinský premiér Robert Golob podle neoficiálních informací nemá v úmyslu nabídku přijmout.
Trumpova Rada míru by mohla představovat alternativu k Radě bezpečnosti OSN, která byla založena po druhé světové válce. Tato patnáctičlenná rada, v níž mají stálí členové právo veta, se v posledních letech potýká s opakovaným odporem některých z nich, včetně Ruska, USA, Číny, Británie a Francie.
