Trumpova Rada míru žádá od zemí miliardové příspěvky za členství
Hlavní
Donald Trump žádá od států miliardové příspěvky za členství v nové Radě míru. Kritici se obávají, že tím vytváří konkurenci OSN. Rada má dohlížet na mírové procesy v oblastech postižených konflikty, včetně Pásma Gazy.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa požaduje od každé země, která má zájem stát se stálým členem nové Rady míru, příspěvek ve výši alespoň jedné miliardy dolarů (20,9 miliardy Kč). Informaci přinesla agentura Bloomberg na základě návrhu charty této organizace. Trump by se stal prvním předsedou Rady a měl by pravomoc rozhodovat o tom, které země budou do organizace přizvány. Kritici upozorňují, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.
Několik evropských zemí již obdrželo výzvu k připojení se k Radě míru. Trump oslovil řadu světových lídrů, včetně argentinského prezidenta Javiera Mileie a kanadského premiéra Marka Carneyho, aby se zúčastnili zasedání Rady míru pro Gazu, která je součástí širšího rámce nové Rady míru. Mezi jmenovanými do panelu jsou Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio, bývalý britský premiér Tony Blair a vysoce postavení vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff.
Podle deníku Le Monde má premiér Carney v úmyslu Trumpovo pozvání přijmout. Argentinský prezident sdílel na sociálních sítích fotografii pozvánky a vyjádřil čest účastnit se této iniciativy. Turecký prezident Erdogan byl rovněž osloven, aby se stal zakládajícím členem rady, zatímco egyptský ministr zahraničí uvedl, že Káhira musí žádost o účast prezidenta nejprve prozkoumat.
Tony Blair v prohlášení zaslaném agentuře AFP poděkoval Trumpovi za vedení při zakládání Rady míru a uvedl, že je mu ctí být jmenován do jejího výkonného výboru. Blairova role v Blízkém východě je však kontroverzní, zejména kvůli jeho účasti na invazi do Iráku v roce 2003.
Rozhodnutí v Radě míru budou přijímána většinou hlasů, přičemž každý členský stát bude mít jeden hlas. Všechna rozhodnutí však musí schválit předseda. Členství států bude trvat maximálně tři roky od přijetí charty, s možností prodloužení pro ty, které přispějí více než miliardu dolarů během prvního roku. Trump bude mít kontrolu nad financemi a pravomoc vyloučit členy z organizace.
Rada míru je v návrhu charty definována jako mezinárodní organizace zaměřená na podporu stability a dosažení trvalého míru v oblastech postižených konflikty. Organizace vznikne, jakmile chartu odsouhlasí tři státy. Rada míru pro Pásmo Gazy má dohlížet na plnění mírového návrhu, který Trump předložil loni, a jehož základem bylo vyhlášení příměří v Pásmu Gazy. Izrael však s ustanovením výboru, který má být složen z palestinských technokratů, nesouhlasí a tvrdí, že oznámení o jeho zřízení nebylo koordinováno s Tel Avivem.
Několik evropských zemí již obdrželo výzvu k připojení se k Radě míru. Trump oslovil řadu světových lídrů, včetně argentinského prezidenta Javiera Mileie a kanadského premiéra Marka Carneyho, aby se zúčastnili zasedání Rady míru pro Gazu, která je součástí širšího rámce nové Rady míru. Mezi jmenovanými do panelu jsou Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio, bývalý britský premiér Tony Blair a vysoce postavení vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff.
Podle deníku Le Monde má premiér Carney v úmyslu Trumpovo pozvání přijmout. Argentinský prezident sdílel na sociálních sítích fotografii pozvánky a vyjádřil čest účastnit se této iniciativy. Turecký prezident Erdogan byl rovněž osloven, aby se stal zakládajícím členem rady, zatímco egyptský ministr zahraničí uvedl, že Káhira musí žádost o účast prezidenta nejprve prozkoumat.
Tony Blair v prohlášení zaslaném agentuře AFP poděkoval Trumpovi za vedení při zakládání Rady míru a uvedl, že je mu ctí být jmenován do jejího výkonného výboru. Blairova role v Blízkém východě je však kontroverzní, zejména kvůli jeho účasti na invazi do Iráku v roce 2003.
Rozhodnutí v Radě míru budou přijímána většinou hlasů, přičemž každý členský stát bude mít jeden hlas. Všechna rozhodnutí však musí schválit předseda. Členství států bude trvat maximálně tři roky od přijetí charty, s možností prodloužení pro ty, které přispějí více než miliardu dolarů během prvního roku. Trump bude mít kontrolu nad financemi a pravomoc vyloučit členy z organizace.
Rada míru je v návrhu charty definována jako mezinárodní organizace zaměřená na podporu stability a dosažení trvalého míru v oblastech postižených konflikty. Organizace vznikne, jakmile chartu odsouhlasí tři státy. Rada míru pro Pásmo Gazy má dohlížet na plnění mírového návrhu, který Trump předložil loni, a jehož základem bylo vyhlášení příměří v Pásmu Gazy. Izrael však s ustanovením výboru, který má být složen z palestinských technokratů, nesouhlasí a tvrdí, že oznámení o jeho zřízení nebylo koordinováno s Tel Avivem.
