Taktizování při přihláškách do středních škol se nemusí vyplatit
Hlavní
Od roku 2024 mohou uchazeči o střední školy podávat přihlášky až na tři obory, přičemž jejich pořadí je klíčové. Taktizování při volbě škol se může negativně projevit na přijetí, jak varuje analytik Benjamin Šimsa. V minulém roce se 38 % žáků rozhodlo pro školu s nižší obtížností, což může vést k promarnění příležitosti. Současný systém přijímacích zkoušek má nedostatky, které by mohly být vyřešeny v budoucnu.
Od roku 2024 bude možné podat přihlášku až na tři obory středního vzdělávání a další dva s talentovou zkouškou, přičemž klíčové bude jejich pořadí. Systém, který rozděluje uchazeče po absolvování přijímacích zkoušek, se totiž snaží umístit děti na školu s nejvyšší prioritou.
Taktizování, při němž si uchazeči dávají na první místo školu s nižšími nároky, se tak nemusí vyplatit. Jak upozorňuje analytik Benjamin Šimsa z PAQ Research, pokud uchazeč zvolí školu s nižší obtížností na první pozici, může se připravit o možnost dostat se na preferovanější školu.
Příklad: Žák umístí na první místo lyceum, na druhé gymnázium a na třetí střední odbornou školu. Pokud pak získá dostatečný počet bodů, algoritmus mu přidělí lyceum, ačkoliv by na gymnázium měl také. Šimsa doporučuje uchazečům být upřímní při seřazování škol podle skutečného zájmu.
V roce 2025 se 38 % žáků, kteří se hlásili na maturitní obory, rozhodlo pro školu s vyšší obtížností až na druhém nebo třetím místě, zatímco 62 % správně seřadilo obory podle náročnosti.
Systém odloženého přijetí posuzuje výsledky žáků v přijímacím řízení a zajišťuje, že uchazeči s lepšími výsledky mají přednost. Ekonom Tomáš Protivínský z think tanku IDEA, který se podílel na vývoji algoritmu, označuje tento princip za spravedlivý. I tak však studie PAQ Research poukazuje na nedostatky současného systému, které by mohly být vyřešeny například předřazením přijímacích zkoušek před podávání přihlášek, což by se mohlo realizovat až v roce 2028. Dále se doporučuje navýšení počtu přihlášek, rozšíření kapacit oborů a zlepšení informovanosti o středních školách v digitálním přihlašovacím systému DiPSy.
Taktizování, při němž si uchazeči dávají na první místo školu s nižšími nároky, se tak nemusí vyplatit. Jak upozorňuje analytik Benjamin Šimsa z PAQ Research, pokud uchazeč zvolí školu s nižší obtížností na první pozici, může se připravit o možnost dostat se na preferovanější školu.
Příklad: Žák umístí na první místo lyceum, na druhé gymnázium a na třetí střední odbornou školu. Pokud pak získá dostatečný počet bodů, algoritmus mu přidělí lyceum, ačkoliv by na gymnázium měl také. Šimsa doporučuje uchazečům být upřímní při seřazování škol podle skutečného zájmu.
V roce 2025 se 38 % žáků, kteří se hlásili na maturitní obory, rozhodlo pro školu s vyšší obtížností až na druhém nebo třetím místě, zatímco 62 % správně seřadilo obory podle náročnosti.
Systém odloženého přijetí posuzuje výsledky žáků v přijímacím řízení a zajišťuje, že uchazeči s lepšími výsledky mají přednost. Ekonom Tomáš Protivínský z think tanku IDEA, který se podílel na vývoji algoritmu, označuje tento princip za spravedlivý. I tak však studie PAQ Research poukazuje na nedostatky současného systému, které by mohly být vyřešeny například předřazením přijímacích zkoušek před podávání přihlášek, což by se mohlo realizovat až v roce 2028. Dále se doporučuje navýšení počtu přihlášek, rozšíření kapacit oborů a zlepšení informovanosti o středních školách v digitálním přihlašovacím systému DiPSy.
Маріє, дякую за вашу думку! Теж сподіваюся, що зміни справді полегшать процес. Важливо, щоб кожна родина могла знайти школу, яка найкраще підійде їх дітям. Час покаже, як все буде.