Švédsko odmítlo žádost Turecka o výslech novináře obviněného z terorismu
Hlavní
Švédsko odmítlo žádost Turecka o výslech novináře Joakima Medina, který čelí obvinění z terorismu. Švédský stát odůvodnil své rozhodnutí ochranou svobody slova a nezávislé žurnalistiky. Medina byl v Turecku zatčen loni v březnu a později odsouzen za urážku prezidenta. Dále čelí obvinění z členství v zakázané kurdské organizaci PKK.
Švédská vláda zamítla žádost Ankary, aby švédský soud vyslechl novináře Joakima Medina, který v Turecku čelí obvinění z terorismu. Stockholm své rozhodnutí zdůvodnil tím, že vyhovění žádosti by bylo v rozporu s obecnými právními zásadami této skandinávské země a mohlo by ohrozit svobodu slova. Novinář se do vlasti vrátil loni v květnu za přispění švédské diplomacie.
„Žádost byla zamítnuta, protože přispívat k soudnímu řízení, které by mohlo omezit svobodu projevu a svobodnou a nezávislou žurnalistiku, je v rozporu s obecnými právními zásadami Švédska,“ uvedla v prohlášení mluvčí švédského ministra spravedlnosti Caroline Opsahlová.
Turecká policie Medina zatkla loni v březnu, když informoval o největších pouličních demonstracích, jaké Turecko zažilo za více než deset let. Protesty tehdy vyvolalo zatčení předního opozičního politika Ekrema Imamoglua. V dubnu téhož roku byl Medin odsouzen k 11 měsícům podmíněného odnětí svobody za urážku tureckého prezidenta.
Švédský novinář ale v Turecku čelí ještě dalšímu obvinění, a to z členství v teroristické organizaci. Podle tureckých úřadů se v lednu 2023 ve Stockholmu účastnil protestu pořádaného Stranou kurdských pracujících (PKK), která je v Turecku zakázána. Medin toto obvinění odmítá.
Levicová militantní organizace PKK, kterou kromě Turecka považují za teroristickou také Spojené státy či Evropská unie, byla založena v roce 1978. Od 80. let vedla ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů, kteří tvoří asi pětinu z 85 milionů obyvatel Turecka a v zemi jsou dlouhodobě diskriminováni. Původně bojovala za nezávislý Kurdistán, posléze se ale její cíl změnil na požadavek autonomie. Konflikt si vyžádal na 45 tisíc obětí.
„Žádost byla zamítnuta, protože přispívat k soudnímu řízení, které by mohlo omezit svobodu projevu a svobodnou a nezávislou žurnalistiku, je v rozporu s obecnými právními zásadami Švédska,“ uvedla v prohlášení mluvčí švédského ministra spravedlnosti Caroline Opsahlová.
Turecká policie Medina zatkla loni v březnu, když informoval o největších pouličních demonstracích, jaké Turecko zažilo za více než deset let. Protesty tehdy vyvolalo zatčení předního opozičního politika Ekrema Imamoglua. V dubnu téhož roku byl Medin odsouzen k 11 měsícům podmíněného odnětí svobody za urážku tureckého prezidenta.
Švédský novinář ale v Turecku čelí ještě dalšímu obvinění, a to z členství v teroristické organizaci. Podle tureckých úřadů se v lednu 2023 ve Stockholmu účastnil protestu pořádaného Stranou kurdských pracujících (PKK), která je v Turecku zakázána. Medin toto obvinění odmítá.
Levicová militantní organizace PKK, kterou kromě Turecka považují za teroristickou také Spojené státy či Evropská unie, byla založena v roce 1978. Od 80. let vedla ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů, kteří tvoří asi pětinu z 85 milionů obyvatel Turecka a v zemi jsou dlouhodobě diskriminováni. Původně bojovala za nezávislý Kurdistán, posléze se ale její cíl změnil na požadavek autonomie. Konflikt si vyžádal na 45 tisíc obětí.
Ну вот, Швеция и снова в центре внимания! Интересно, как они решают такие вопросы, будто играют в шахматы – каждый ход продуман. Но в то же время, свобода слова — это важно, даже если кому-то это не нравится.