Srdeční selhání má horší prognózu než některé typy rakoviny, varují odborníci
Hlavní
Odborníci varují, že srdeční selhání má horší prognózu než některé typy rakoviny. Nová pravidla pro diagnostiku se od 1. ledna zaměří na starší pacienty s rizikovými faktory. V České republice jsou však dlouhé čekací doby na vyšetření a nedostatek kardiologů. Srdeční selhání také významně ovlivňuje pracovní schopnost pacientů a náklady na jeho léčbu dosahují 21 miliard korun ročně.
Aleš Linhart, místopředseda České kardiologické společnosti, upozornil na alarmující stav srdečního selhání, které vykazuje horší prognózu než některé formy rakoviny. Srdeční selhání se vyznačuje postupným oslabováním srdce, které není schopné efektivně pumpovat krev do těla. Mezi hlavní příčiny patří poškození srdce po infarktu, vysoký krevní tlak a cukrovka.
Příznaky srdečního selhání jsou často považovány za běžné a proto se onemocnění může diagnostikovat až ve pokročilém stádiu. Pacienti si často stěžují na dušnost při námaze, únavu a otoky nohou. Linhart zdůraznil, že včasná diagnostika je klíčová a praktičtí lékaři by se na ni měli zaměřit při preventivních prohlídkách.
Od 1. ledna se zavádí nový postup, kdy musí praktici provádět specializované vyšetření krve u pacientů starších 50 let s minimálně dvěma rizikovými faktory, a to každé dva roky. U pacientů starších 60 let postačí pouze jeden rizikový faktor.
Podle České aliance pro kardiovaskulární onemocnění (ČAKO) je situace v oblasti kardiologické péče v České republice problematická, s nerovnoměrným rozložením kardiologů a dlouhými čekacími lhůtami. Nejdelší průměrná čekací doba na vyšetření dosahuje v Pardubickém kraji až 83 dnů, přičemž někteří pacienti čekají i devět měsíců. V dalších krajích, jako Středočeském a Ústeckém, se čekací doba pohybuje kolem 82 a 68 dnů.
Dále se ukazuje, že srdeční selhání významně ovlivňuje pracovní schopnost pacientů. Polovina z nich je v předdůchodovém věku, přičemž tři čtvrtiny pacientů jsou častěji nemocné a 40 procent z nich z důvodu zdravotního stavu nemůže pracovat. Náklady na léčbu a sociální pomoc pacientům se srdečním selháním činí ročně 21 miliard korun, z toho 7 miliard na zdravotní péči a 15 miliard na péči sociální.
Příznaky srdečního selhání jsou často považovány za běžné a proto se onemocnění může diagnostikovat až ve pokročilém stádiu. Pacienti si často stěžují na dušnost při námaze, únavu a otoky nohou. Linhart zdůraznil, že včasná diagnostika je klíčová a praktičtí lékaři by se na ni měli zaměřit při preventivních prohlídkách.
Od 1. ledna se zavádí nový postup, kdy musí praktici provádět specializované vyšetření krve u pacientů starších 50 let s minimálně dvěma rizikovými faktory, a to každé dva roky. U pacientů starších 60 let postačí pouze jeden rizikový faktor.
Podle České aliance pro kardiovaskulární onemocnění (ČAKO) je situace v oblasti kardiologické péče v České republice problematická, s nerovnoměrným rozložením kardiologů a dlouhými čekacími lhůtami. Nejdelší průměrná čekací doba na vyšetření dosahuje v Pardubickém kraji až 83 dnů, přičemž někteří pacienti čekají i devět měsíců. V dalších krajích, jako Středočeském a Ústeckém, se čekací doba pohybuje kolem 82 a 68 dnů.
Dále se ukazuje, že srdeční selhání významně ovlivňuje pracovní schopnost pacientů. Polovina z nich je v předdůchodovém věku, přičemž tři čtvrtiny pacientů jsou častěji nemocné a 40 procent z nich z důvodu zdravotního stavu nemůže pracovat. Náklady na léčbu a sociální pomoc pacientům se srdečním selháním činí ročně 21 miliard korun, z toho 7 miliard na zdravotní péči a 15 miliard na péči sociální.
Цікава стаття, хоча і тривожна. Чому так сталося, що серцеві захворювання стали настільки серйозною проблемою, навіть гіршою за рак? Можливо, нам варто більше уваги приділяти профілактиці і здоровому способу життя. Чи достатньо ми обізнані про ризики, які нас оточують?