Spor o Grónsko posiluje ruskou pozici v geopolitice
Hlavní
V souvislosti se spory o Grónsko se rýsují nové napětí mezi USA a Evropou, což nahrává Rusku. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová využila Trumpova prohlášení k zesměšnění EU a vyzvala ji, aby reagovala na americké ambice stejně jako na anexi Krymu. Ruský prezident Putin kritizuje NATO a situace v Evropě by mohla posílit ruskou pozici v geopolitice.
Současná situace kolem Grónska ukazuje, jak se napětí mezi Spojenými státy a Evropou stává vítanou příležitostí pro Rusko. Americký prezident Donald Trump se snaží zvýšit tlak na své evropské spojence, zatímco evropští lídři varují před možnými důsledky pro Severoatlantickou alianci. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová využila Trumpova prohlášení k výsměchu Evropské unii a vyzvala ji, aby reagovala na americké ambice ohledně Grónska podobně jako na ruskou anexi Krymu v roce 2014.
Zacharovová v rozhovoru pro rádio Sputnik prohlásila: „Ať se podívají na své výroky kolem Krymu.“ Kreml následně kritizoval zvyšující se vojenskou přítomnost evropských zemí na ostrově. Rétorika o Krymu se neomezuje pouze na ruskou diplomacii; bývalý prezident Dmitrij Medveděv ironicky naznačil, že Gróňané by mohli uspořádat referendum o připojení k Rusku, pokud by Trump čekal příliš dlouho.
Trump obhajuje své zájmy o Grónsko jako ochranu před Moskvou a Pekingem, avšak odborníci poukazují na to, že jeho tvrzení o obklíčení ostrova ruskými a čínskými loděmi nejsou podložena fakty. I když Moskva usiluje o posílení svých sil v Arktidě, Trump by mohl posilovat vojenské pozice i bez kontroly nad ostrovem.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhodobě kritizuje NATO a jeho rozšiřování použil jako argument pro invazi na Ukrajinu. Nedávné prohlášení dánské premiérky Mette Frederiksenové o tom, že útok na Grónsko by znamenal konec NATO, se v Rusku nenechalo přehlédnout. Pochybnosti o budoucí přítomnosti amerických vojáků v Evropě taktéž zvyšují ruskou euforii.
Podle Mujtaby Rahmana z think tanku Eurasia Group by americká intervence v Grónsku mohla představovat větší riziko pro transatlantickou alianci než ruská invaze na Ukrajinu. Trumpova administrativa čelí tlaku evropských spojenců na podporu Ukrajiny, a pokud se jejich vztahy zhorší, může to být pro Kreml výhodné.
Není to poprvé, co americké kroky nahrávají Rusku. Jak poznamenala komentátorka Máša Gessenová, zásah USA ve Venezuele mohl posílit Moskvě strategickou pozici v globální geopolitice. Tato situace potvrzuje přechod od světa založeného na pravidlech k modelu, kde moc určuje ozbrojená síla, což je přístup, který Rusko aplikuje i na Ukrajině.
Zacharovová v rozhovoru pro rádio Sputnik prohlásila: „Ať se podívají na své výroky kolem Krymu.“ Kreml následně kritizoval zvyšující se vojenskou přítomnost evropských zemí na ostrově. Rétorika o Krymu se neomezuje pouze na ruskou diplomacii; bývalý prezident Dmitrij Medveděv ironicky naznačil, že Gróňané by mohli uspořádat referendum o připojení k Rusku, pokud by Trump čekal příliš dlouho.
Trump obhajuje své zájmy o Grónsko jako ochranu před Moskvou a Pekingem, avšak odborníci poukazují na to, že jeho tvrzení o obklíčení ostrova ruskými a čínskými loděmi nejsou podložena fakty. I když Moskva usiluje o posílení svých sil v Arktidě, Trump by mohl posilovat vojenské pozice i bez kontroly nad ostrovem.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhodobě kritizuje NATO a jeho rozšiřování použil jako argument pro invazi na Ukrajinu. Nedávné prohlášení dánské premiérky Mette Frederiksenové o tom, že útok na Grónsko by znamenal konec NATO, se v Rusku nenechalo přehlédnout. Pochybnosti o budoucí přítomnosti amerických vojáků v Evropě taktéž zvyšují ruskou euforii.
Podle Mujtaby Rahmana z think tanku Eurasia Group by americká intervence v Grónsku mohla představovat větší riziko pro transatlantickou alianci než ruská invaze na Ukrajinu. Trumpova administrativa čelí tlaku evropských spojenců na podporu Ukrajiny, a pokud se jejich vztahy zhorší, může to být pro Kreml výhodné.
Není to poprvé, co americké kroky nahrávají Rusku. Jak poznamenala komentátorka Máša Gessenová, zásah USA ve Venezuele mohl posílit Moskvě strategickou pozici v globální geopolitice. Tato situace potvrzuje přechod od světa založeného na pravidlech k modelu, kde moc určuje ozbrojená síla, což je přístup, který Rusko aplikuje i na Ukrajině.
