Prokuratura žádá 45 let vězení pro bývalého prezidenta Kosova Thaçiho
Hlavní
Prokuratura žádá pro exprezidenta Kosova Hashima Thaçiho 45 let vězení kvůli jeho účasti na vraždách civilistů během války v letech 1998-1999. Podle obžaloby se spolu s dalšími veliteli UÇK podílel na zločinech proti etnickým Albáncům a dalším skupinám. Proces, který začal v roce 2023, je provázen obviněními o zastrašování svědků a má vyústit v rozsudek do 18. dubna 2026.
Prokuratura požaduje pro bývalého prezidenta Kosova Hashima Thaçiho 45 let vězení. Thaçi, spolu s dalšími třemi bývalými veliteli Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), čelí obvinění z vražd přibližně 100 civilistů během konfliktu mezi březnem 1998 a zářím 1999. Obžaloba uvádí, že vedení UÇK se dopustilo zločinů proti osobám, které považovali za své protivníky, aby si zajistili kontrolu nad Kosovem. Žalobkyně v pondělí uvedla, že obžalovaní se podíleli na zabíjení a mučení obyvatelstva, přičemž většina obětí byli etničtí Albánci.
Právní zástupci Thaçiho argumentují, že během války neměl skutečnou moc nad UÇK a byl podřízen polním velitelům. Sedmapadesátiletý Thaçi, který byl hlavním politickým představitelem UÇK a později zastával funkci premiéra a prezidenta, byl do Haagu převezen v roce 2020. Soudní proces, který začal v dubnu 2023, má vyústit do závěrečných řečí, které potrvají do 18. února. Soudci budou mít poté 60 dní na vynesení rozsudku.
Zvláštní tribunál pro Kosovo, který byl ustanoven v roce 2015, soudí bývalé velitele UÇK. S ohledem na bezpečnostní důvody sídlí v Nizozemsku, přičemž jeho členy jsou zahraniční soudci. Proces je však provázen obviněními o zastrašování svědků. Thaçi a další čtyři obžalovaní čelí také samostatnému procesu pro podezření z maření spravedlnosti, který začne 27. února. Válka v Kosovu v letech 1998 a 1999 si vyžádala přibližně 13 000 obětí, převážně kosovských Albánců, a skončila po 78 dnech náletů NATO. Kosovo vyhlásilo samostatnost v roce 2008, kterou uznala asi polovina členů OSN, včetně Česka, avšak Srbsko a jeho spojenci ji neuznávají.
Právní zástupci Thaçiho argumentují, že během války neměl skutečnou moc nad UÇK a byl podřízen polním velitelům. Sedmapadesátiletý Thaçi, který byl hlavním politickým představitelem UÇK a později zastával funkci premiéra a prezidenta, byl do Haagu převezen v roce 2020. Soudní proces, který začal v dubnu 2023, má vyústit do závěrečných řečí, které potrvají do 18. února. Soudci budou mít poté 60 dní na vynesení rozsudku.
Zvláštní tribunál pro Kosovo, který byl ustanoven v roce 2015, soudí bývalé velitele UÇK. S ohledem na bezpečnostní důvody sídlí v Nizozemsku, přičemž jeho členy jsou zahraniční soudci. Proces je však provázen obviněními o zastrašování svědků. Thaçi a další čtyři obžalovaní čelí také samostatnému procesu pro podezření z maření spravedlnosti, který začne 27. února. Válka v Kosovu v letech 1998 a 1999 si vyžádala přibližně 13 000 obětí, převážně kosovských Albánců, a skončila po 78 dnech náletů NATO. Kosovo vyhlásilo samostatnost v roce 2008, kterou uznala asi polovina členů OSN, včetně Česka, avšak Srbsko a jeho spojenci ji neuznávají.
Oldřichu, rozumím tvému pohledu. Je pravda, že politikové by si měli být vědomi následků svých činů, ale 45 let je opravdu extrémní trest. Doufám, že spravedlnost bude vykonána spravedlivě a s ohledem na všechny okolnosti. Politika je složitá a mnohdy se hraje podle jiných pravidel.