Proč české penzijní spoření nefunguje: Nízké výnosy a vysoké poplatky
Hlavní
Studie think-tanku IDEA upozorňuje na neefektivnost českého penzijního systému, kde Češi po 30 letech spoření odcházejí s nízkými výnosy. Reformy si kladou za cíl zvýšit atraktivitu spoření a snížit poplatky. Vláda plánuje podporovat účastníky a zaměstnavatele v zapojení do penzijního systému.
Češi si na důchod spoří přes 30 let, avšak výsledky jsou zklamáním. Studie think-tanku IDEA při CERGE-EI ukazuje, že výnosy z penzijních fondů jsou v porovnání se Slovenskem a Švédskem nedostatečné. Zatímco Slováci a Švédové odcházejí do důchodu s výrazně vyššími částkami, Češi se spokojí s úsporami v řádu statisíců korun.
Podle autorů studie, ekonomů Filipa Pertolda a Lukáše Nádvorníka, hraje klíčovou roli nejen nízká měsíční úložka (průměrně 1100 korun), ale především neuspokojivé výnosy penzijních fondů a vysoké poplatky, které snižují celkové zhodnocení. V období 2014 až 2025 přinesl celý třetí pilíř klientům pouze 18% celkové zhodnocení, což odpovídá průměrným 1,6% ročně. Inflace přitom reálnou hodnotu těchto úspor snížila o více než třetinu.
Nově se plánuje reformovat třetí pilíř, což potvrdila ministryně financí Alena Schillerová. Experti Ministerstva financí mají navrhnout konkrétní opatření pro zatraktivnění a zefektivnění spoření. Studie upozorňuje, že poplatky jsou zásadní překážkou zhodnocení a doporučuje zavedení nízkonákladových indexových penzijních fondů, jaké fungují na Slovensku.
Podle studie by lepší výnosy českých fondů mohly zajistit dostatečné zabezpečení na stáří, a to i při nižších měsíčních úložkách. Například Švéd potřebuje k dosažení 10 tisíc měsíčně odkládat pouze 260 korun, zatímco Čech více než 4000 korun. Vláda se rovněž zaměří na podporu zaměstnavatelů v zapojení jejich pracovníků do penzijního spoření.
Cílem reformy je motivovat účastníky, aby investovali odvážněji, a to například pomocí strategií životního cyklu, které upravují míru rizika podle věku investora. Stát plánuje analyzovat a případně změnit státní příspěvky, aby lépe motivovaly k dlouhodobému a efektivnímu spoření na důchod.
Podle autorů studie, ekonomů Filipa Pertolda a Lukáše Nádvorníka, hraje klíčovou roli nejen nízká měsíční úložka (průměrně 1100 korun), ale především neuspokojivé výnosy penzijních fondů a vysoké poplatky, které snižují celkové zhodnocení. V období 2014 až 2025 přinesl celý třetí pilíř klientům pouze 18% celkové zhodnocení, což odpovídá průměrným 1,6% ročně. Inflace přitom reálnou hodnotu těchto úspor snížila o více než třetinu.
Nově se plánuje reformovat třetí pilíř, což potvrdila ministryně financí Alena Schillerová. Experti Ministerstva financí mají navrhnout konkrétní opatření pro zatraktivnění a zefektivnění spoření. Studie upozorňuje, že poplatky jsou zásadní překážkou zhodnocení a doporučuje zavedení nízkonákladových indexových penzijních fondů, jaké fungují na Slovensku.
Podle studie by lepší výnosy českých fondů mohly zajistit dostatečné zabezpečení na stáří, a to i při nižších měsíčních úložkách. Například Švéd potřebuje k dosažení 10 tisíc měsíčně odkládat pouze 260 korun, zatímco Čech více než 4000 korun. Vláda se rovněž zaměří na podporu zaměstnavatelů v zapojení jejich pracovníků do penzijního spoření.
Cílem reformy je motivovat účastníky, aby investovali odvážněji, a to například pomocí strategií životního cyklu, které upravují míru rizika podle věku investora. Stát plánuje analyzovat a případně změnit státní příspěvky, aby lépe motivovaly k dlouhodobému a efektivnímu spoření na důchod.
Цікаво, чому пенсійна система Чехії стикається з такими серйозними проблемами? Можливо, справа в недостатньому фінансуванні або ж у демографічних змінах, які впливають на кількість працівників і пенсіонерів? Чи не могли б урядовці знайти більш ефективні рішення, щоб уникнути цієї ситуації? Звісно, важливо враховувати різні аспекти, але чи достатньо уваги приділяється саме цим питанням? У наш час, коли пенсійні системи в багатьох країнах під загрозою, чи не варто Чехії вивчити досвід інших країн?