Při protestech v Íránu zahynulo nejméně 648 demonstrantů, tvrdí nevládní organizace
Hlavní
V Íránu během celostátních protestů, které začaly v reakci na korupci a špatnou ekonomickou situaci, zahynulo již 648 demonstrantů. Vláda reaguje masovými provládními demonstracemi a pokračujícím zatýkáním. Ověřování situace je komplikováno přísnými omezeními přístupu k informacím a odpojením internetu. Evropský parlament zakázal íránským diplomatům vstup do svých prostor.
Celostátní protesty v Íránu, které vypukly v reakci na rostoucí nespokojenost s korupcí a špatnou ekonomickou situací, si dosud vyžádaly přibližně 648 obětí. Vláda se snaží situaci kontrolovat a v pondělí svolala masové provládní demonstrace, zatímco pokračuje v zatýkání demonstrantů.
Podle agentury Iran Human Rights (IHR) je počet mrtvých od začátku protestů vyšší než dřívější odhady, které uváděly cca 500 obětí. Nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) ze Spojených států v neděli informovala o 538 obětech, z nichž 48 mělo být příslušníků bezpečnostních složek. HRANA však varovala, že skutečný počet obětí může být vyšší a dále se zvyšovat.
Ověřování situace v Íránu je čím dál obtížnější, protože vláda omezila přístup k informacím a od čtvrtka úplně odpojila internet a telekomunikační sítě. To vyvolává obavy, že informační blokáda může vyprovokovat tvrdé zásahy íránských bezpečnostních složek.
Prezident USA Donald Trump uvedl, že Írán navrhl jednání po jeho výhrůžkách, avšak varoval, že pokud se situace nezlepší, může být nucen zasáhnout. Jeho cílem je přimět íránský režim ke změně chování, nikoli ho svrhnout.
Evropský parlament v pondělí zakázal íránským diplomatům vstup do svých prostor, přičemž předsedkyně Roberta Metsolová uvedla, že instituce nechce legitimizovat režim, který se udržuje u moci prostřednictvím mučení a represe.
Současné protesty jsou největší od nepokojů z přelomu let 2022 a 2023, které následovaly po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové. Rozpoutaly je protesty obchodníků v Teheránu 28. prosince, které byly vyvolány poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny, včetně studentů, a protesty se rozšířily do všech 31 provincií a přibližně 120 měst.
Podle agentury Iran Human Rights (IHR) je počet mrtvých od začátku protestů vyšší než dřívější odhady, které uváděly cca 500 obětí. Nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) ze Spojených států v neděli informovala o 538 obětech, z nichž 48 mělo být příslušníků bezpečnostních složek. HRANA však varovala, že skutečný počet obětí může být vyšší a dále se zvyšovat.
Ověřování situace v Íránu je čím dál obtížnější, protože vláda omezila přístup k informacím a od čtvrtka úplně odpojila internet a telekomunikační sítě. To vyvolává obavy, že informační blokáda může vyprovokovat tvrdé zásahy íránských bezpečnostních složek.
Prezident USA Donald Trump uvedl, že Írán navrhl jednání po jeho výhrůžkách, avšak varoval, že pokud se situace nezlepší, může být nucen zasáhnout. Jeho cílem je přimět íránský režim ke změně chování, nikoli ho svrhnout.
Evropský parlament v pondělí zakázal íránským diplomatům vstup do svých prostor, přičemž předsedkyně Roberta Metsolová uvedla, že instituce nechce legitimizovat režim, který se udržuje u moci prostřednictvím mučení a represe.
Současné protesty jsou největší od nepokojů z přelomu let 2022 a 2023, které následovaly po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové. Rozpoutaly je protesty obchodníků v Teheránu 28. prosince, které byly vyvolány poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny, včetně studentů, a protesty se rozšířily do všech 31 provincií a přibližně 120 měst.
Tak to už je nějaká bilance, co? Právě když si člověk říká, že už jsme na dně, vždycky se najde prostor pro nové rekordy