Přehled české muniční iniciativy: Jak funguje a kdo ji financuje
Hlavní
Česká muniční iniciativa vznikla jako reakce na nedostatek munice pro Ukrajinu a funguje jako koordinátor pro nákup munice, přičemž financování zajišťují partnerské státy. V roce 2024 bylo dodáno 1,5 milionu kusů munice a v roce 2025 se očekává další milion. Kritika iniciativy, zejména ze strany Andreje Babiše, se v průběhu času vyvíjela, avšak na přelomu let 2025 a 2026 Babiš oznámil, že iniciativu nehodlá rušit. Ministerstvo obrany varuje před zveřejněním detailů o financování z obavy o bezpečnost dodávek.
Česká muniční iniciativa vznikla jako odpověď na neschopnost západního obranného průmyslu rychle dodat potřebné množství munice. Česká republika v rámci této iniciativy funguje jako koordinátor, který vyhledává dostupnou munici na globálních trzích, ověřuje její kvalitu a zajišťuje smlouvy a logistiku dodávek. Samotný nákup většinou nehradí z vlastního rozpočtu, neboť financování zajišťují partnerské státy.
Podle českých představitelů se v roce 2024 podařilo doručit Ukrajině přibližně 1,5 milionu kusů munice a v roce 2025 se očekává dodání dalších jednoho milionu kusů velkorážní munice. Fungování iniciativy je celkem jednoduché – Česká republika vyhledává vhodnou munici, často mimo EU či NATO, prověřuje její technický stav a posuzuje dodací lhůty. Jakmile je nabídka připravena, zapojené státy, jako Německo, Nizozemsko či Kanada, uvolní prostředky na nákup.
Myšlenka muniční iniciativy se zrodila na začátku roku 2024, kdy se ukázal akutní nedostatek dělostřelecké munice na ukrajinské frontě. Tehdejší premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU v únoru 2024 představil plán na nákup munice i mimo EU, protože evropské zásoby nestačily tempu války. Prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci potvrdil, že se podařilo najít stovky tisíc kusů munice, zejména ráže 155 mm a 122 mm, které by mohly být dodány v týdnech.
Česká republika se v tomto modelu profiluje jako koordinátor a zprostředkovatel, přičemž důležité informace o dodavatelích často nelze zveřejnit kvůli ochraně partnerů a bezpečnosti dodávek.
Kritika iniciativy ze strany Andreje Babiše se vyvíjela v závislosti na politické situaci. Před parlamentními volbami v roce 2025 byl vůči iniciativě skeptický a označil ji za netransparentní a podezřelou, vyzýval k zveřejnění cen nákupů. Po volbách, kdy ANO vyhrálo, Babiš začal hovořit o potřebě revize a větší transparentnosti, zatímco ministerstvo obrany poukazovalo na to, že NATO jako aliance nenakupuje materiál pro Ukrajinu, což ztěžuje případný převod iniciativy pod tuto organizaci.
Na přelomu let 2025 a 2026 Babiš oznámil, že iniciativu nehodlá rušit a Česká republika zůstane jejím koordinátorem, zároveň opakovaně zdůraznil, že na ni nebudou vynakládány prostředky z českého rozpočtu. Hlavními plátci nákupů munice jsou stále partnerské státy, jako Norsko, Nizozemsko, Kanada a Dánsko. Ministerstvo obrany odmítá zveřejňovat přesné částky z obavy o bezpečnost dodávek, avšak projekt může přinášet pracovní příležitosti a příjmy českým firmám, i když munici hradí jiné státy.
Podle českých představitelů se v roce 2024 podařilo doručit Ukrajině přibližně 1,5 milionu kusů munice a v roce 2025 se očekává dodání dalších jednoho milionu kusů velkorážní munice. Fungování iniciativy je celkem jednoduché – Česká republika vyhledává vhodnou munici, často mimo EU či NATO, prověřuje její technický stav a posuzuje dodací lhůty. Jakmile je nabídka připravena, zapojené státy, jako Německo, Nizozemsko či Kanada, uvolní prostředky na nákup.
Myšlenka muniční iniciativy se zrodila na začátku roku 2024, kdy se ukázal akutní nedostatek dělostřelecké munice na ukrajinské frontě. Tehdejší premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU v únoru 2024 představil plán na nákup munice i mimo EU, protože evropské zásoby nestačily tempu války. Prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci potvrdil, že se podařilo najít stovky tisíc kusů munice, zejména ráže 155 mm a 122 mm, které by mohly být dodány v týdnech.
Česká republika se v tomto modelu profiluje jako koordinátor a zprostředkovatel, přičemž důležité informace o dodavatelích často nelze zveřejnit kvůli ochraně partnerů a bezpečnosti dodávek.
Kritika iniciativy ze strany Andreje Babiše se vyvíjela v závislosti na politické situaci. Před parlamentními volbami v roce 2025 byl vůči iniciativě skeptický a označil ji za netransparentní a podezřelou, vyzýval k zveřejnění cen nákupů. Po volbách, kdy ANO vyhrálo, Babiš začal hovořit o potřebě revize a větší transparentnosti, zatímco ministerstvo obrany poukazovalo na to, že NATO jako aliance nenakupuje materiál pro Ukrajinu, což ztěžuje případný převod iniciativy pod tuto organizaci.
Na přelomu let 2025 a 2026 Babiš oznámil, že iniciativu nehodlá rušit a Česká republika zůstane jejím koordinátorem, zároveň opakovaně zdůraznil, že na ni nebudou vynakládány prostředky z českého rozpočtu. Hlavními plátci nákupů munice jsou stále partnerské státy, jako Norsko, Nizozemsko, Kanada a Dánsko. Ministerstvo obrany odmítá zveřejňovat přesné částky z obavy o bezpečnost dodávek, avšak projekt může přinášet pracovní příležitosti a příjmy českým firmám, i když munici hradí jiné státy.
Цікава ініціатива, особливо в наш час. Якось завжди думала, що військова допомога — це тільки для великих країн, а тут ще й Чехи вирішили включитися. Надіюся, що фінансування в них вистачить, бо без грошей, як без води — нікуди!