Okamura: Závazek zvyšování obranných výdajů pro naši vládu neplatí
Hlavní
Tomio Okamura, předseda SPD, prohlásil, že závazek zvyšovat obranné výdaje na 5 % HDP do roku 2035 neplatí pro současnou vládu. Vláda ANO, SPD a Motoristů čelí podle něj problémům s financováním a preferuje podporu občanů. Státní rozpočet na letošní rok počítá s nižšími výdaji na obranu než plánoval předchozí kabinet.
Závazek postupně zvyšovat výdaje na obranu tak, aby v roce 2035 dosáhla 5 procent hrubého domácího produktu České republiky, pro vládu ANO, SPD a Motoristů neplatí. Šéf koaliční strany SPD a předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura to uvedl v nedělním diskusním pořadu televize CNN Prima News.
„Byl to závazek minulé Fialovy vlády a za druhé na to opravdu nejsou peníze. Česká republika je po Fialově vládě rekordně zadlužená,“ prohlásil Okamura.
„My skutečně potřebujeme podpořit české občany, těm dáme peníze, těm zvýšíme životní úroveň, a na zbrojení pro zahraniční zbrojní firmy skutečně ty peníze nedáme,“ dodal šéf SPD.
Vláda Petra Fialy se zavázala postupně navyšovat obranné výdaje na loňskému summitu NATO v Haagu. V roce 2035 by tak všechny členské země měly na obranu vydávat 3,5 HDP a dalších 1,5 procenta HDP na související výdaje, jako např. na infrastrukturu nebo kyberbezpečnost.
O potřebě růstu výdajů na obranu mluvil tento týden na Mnichovské bezpečnostní konferenci prezident Petr Pavel, a pravidelně ji zdůrazňují také představitelé administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Okamura podle svých slov nicméně o přístupu nové vlády americké představitele informoval. „Tento týden jsem říkal americkému diplomatovi, tedy v tomto případě chargé d’affaires, že na to po Fialově vládě nejsou peníze, a on pokyvoval hlavou,“ prohlásil.
Závazek Fialovy vlády postupně zvyšovat obranné výdaje odmítl koncem ledna také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Státní rozpočet na letošní rok, připravený vládou Andreje Babiše, počítá s celkovými výdaji na obranu ve výši 185 miliard korun. Podle lednové prognózy Ministerstva financí to vzhledem k předpokládanému růstu ekonomiky představuje 2,06 procenta HDP.
Pro samotné Ministerstvo obrany je ale v rozpočtu vyčleněno jen necelých 155 miliard, o 21 miliard korun méně než plánoval Fialův kabinet, což představuje 1,73 očekávaného hrubého domácího produktu. Rozdílová částka má sloužit k financování projektů dalších ministerstev, především vnitra a dopravy.
Závazek vydávat dvě procenta svého hrubého domácího produktu na obranu přijal za Českou republiku na summitu NATO ve Walesu v roce 2014 tehdejší prezident Miloš Zeman. V roce 2023 tento závazek uzákonila vládní koalice vedená Petrem Fialou.
V loňském roce šlo na obranu ze státního rozpočtu zhruba 160 miliard korun, což odpovídalo dvouprocentnímu spojeneckému závazku.
„Byl to závazek minulé Fialovy vlády a za druhé na to opravdu nejsou peníze. Česká republika je po Fialově vládě rekordně zadlužená,“ prohlásil Okamura.
„My skutečně potřebujeme podpořit české občany, těm dáme peníze, těm zvýšíme životní úroveň, a na zbrojení pro zahraniční zbrojní firmy skutečně ty peníze nedáme,“ dodal šéf SPD.
Vláda Petra Fialy se zavázala postupně navyšovat obranné výdaje na loňskému summitu NATO v Haagu. V roce 2035 by tak všechny členské země měly na obranu vydávat 3,5 HDP a dalších 1,5 procenta HDP na související výdaje, jako např. na infrastrukturu nebo kyberbezpečnost.
O potřebě růstu výdajů na obranu mluvil tento týden na Mnichovské bezpečnostní konferenci prezident Petr Pavel, a pravidelně ji zdůrazňují také představitelé administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Okamura podle svých slov nicméně o přístupu nové vlády americké představitele informoval. „Tento týden jsem říkal americkému diplomatovi, tedy v tomto případě chargé d’affaires, že na to po Fialově vládě nejsou peníze, a on pokyvoval hlavou,“ prohlásil.
Závazek Fialovy vlády postupně zvyšovat obranné výdaje odmítl koncem ledna také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Státní rozpočet na letošní rok, připravený vládou Andreje Babiše, počítá s celkovými výdaji na obranu ve výši 185 miliard korun. Podle lednové prognózy Ministerstva financí to vzhledem k předpokládanému růstu ekonomiky představuje 2,06 procenta HDP.
Pro samotné Ministerstvo obrany je ale v rozpočtu vyčleněno jen necelých 155 miliard, o 21 miliard korun méně než plánoval Fialův kabinet, což představuje 1,73 očekávaného hrubého domácího produktu. Rozdílová částka má sloužit k financování projektů dalších ministerstev, především vnitra a dopravy.
Závazek vydávat dvě procenta svého hrubého domácího produktu na obranu přijal za Českou republiku na summitu NATO ve Walesu v roce 2014 tehdejší prezident Miloš Zeman. V roce 2023 tento závazek uzákonila vládní koalice vedená Petrem Fialou.
V loňském roce šlo na obranu ze státního rozpočtu zhruba 160 miliard korun, což odpovídalo dvouprocentnímu spojeneckému závazku.
Согласен с вами, Марина. Обещания без действий действительно могут привести к серьезным последствиям. Надеюсь, что правительство всё-таки примет необходимые меры и не будет откладывать решение на потом. Важно заботиться о безопасности страны.