Machadová slibuje návrat do Venezuely, Trump se k ní nehlásí

Opoziční lídryně María Corina Machadová prohlásila, že se plánuje co nejdříve vrátit do Venezuely a věří, že země by měla projít politickou tranzicí. "V roce 2024 jsme volby i za podvodných podmínek jasně vyhráli. Ve svobodných a férových volbách vyhrajeme přes 90 procent hlasů," uvedla Machadová, která v říjnu unikla z Venezuely v přestrojení, aby mohla převzít Nobelovu cenu, kterou následně věnovala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Machadová se s Trumpem od vyhlášení Nobelovy ceny za mír, o kterou také usiloval, prý dosud nebavila. Americký prezident však trvá na tom, že by se Venezuela neměla hned pouštět do voleb. Trump uvedl, že USA musí nejprve pomoci vyřešit problémy v zemi. "Nejprve tu zemi musíme spravit. Nemůžou mít volby. Neexistuje žádný způsob, jak by ti lidé vůbec mohli volit," prohlásil.

Co se týče Machadové, Trump ji veřejně odmítá podpořit s odůvodněním, že ji nepodporují ani sami Venezuelané. V prezidentských volbách v roce 2024 jí bylo zakázáno kandidovat, a tak se o post prezidenta ucházel její spojenec Edmundo González Urrutia. Mnozí mezinárodní pozorovatelé, včetně amerických, tvrdí, že Urrutia vyhrál, avšak volební komise pod kontrolou vlády prohlásila za vítěze Madura.

Machadová aktuálně není v zemi, a není jasné, jak se plánuje vrátit do Venezuely, kde nadále vládne Sjednocená socialistická strana a hrozí jí zatčení. Trump a jeho administrativní tým se nyní více přiklánějí k spolupráci s prozatímní prezidentkou Delcy Rodríguezovou, která, byť spojenkyní Madura, projevila ochotu na spolupráci s USA.

Machadová kritizovala Rodríguezovou jako strůjce mučení a útlaku, a vyjádřila, že není důvěryhodná pro zahraniční investory. Přesto ocenila Trumpovu roli v zásahu proti Madurovi a prohlásila, že jeho kroky jsou klíčem k demokratické tranzici ve Venezuele. Slibovala, že s pomocí USA se Venezuela stane energetickým centrem Latinské Ameriky, obnoví vládu zákona a poskytne bezpečí zahraničním investorům.

Víkendový zásah je považován za největší americký zásah v Latinské Americe od invaze do Panamy v roce 1989, což vyvolalo odsudky ze strany spojenců Venezuely, jako jsou Rusko a Čína. Právní experti také zpochybnili legalitu této operace.