Kallasová kritizuje Trumpova cla, které prospívá Rusku a Číně
Hlavní
Estonská bývalá premiérka Kaja Kallasová kritizovala amerického prezidenta Donalda Trumpa za uvalení cel na spojence NATO, což podle ní prospívá Rusku a Číně. Kallasová zdůraznila, že otázka Grónska by měla být řešena v rámci NATO a že spor mezi USA a EU by neměl odvádět pozornost od pomoci Ukrajině. K Trumpově kroku se vyjádřil i švédský premiér Ulf Kristersson, který se postavil proti vydírání ze strany USA.
Estonská politička Kaja Kallasová vyjádřila na sociální síti X obavy z dopadů, které mají cla uvalená americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osm spojenců NATO. Tento krok, který byl učiněn v den, kdy Trump prohlásil, že USA mají zájem o Grónsko, vyvolal vlnu kritiky. Kallasová uvedla, že Čína a Rusko se mohou radovat z rozporů mezi západními spojenci, a podotkla, že otázka bezpečnosti Grónska by měla být řešena v rámci Severoatlantické aliance.
Trumpova prohlášení naznačují, že USA považují Grónsko za strategicky důležité pro svou národní bezpečnost. Podle Kallasové však cla oslabují jak Evropu, tak Spojené státy a podkopávají ekonomickou prosperitu. Zaměřila se také na to, že spor mezi USA a EU by neměl odvádět pozornost od nutnosti pomoci Ukrajině v jejím boji proti ruské agresi.
V reakci na Trumpova opatření se postavil i švédský premiér Ulf Kristersson, který prohlásil, že se nenechají vydírat a že otázky týkající se Dánska a Grónska by měly být vyřešeny pouze mezi těmito zeměmi. Trump oznámil uvalení deseti procentních cel na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii, Nizozemsko a Finsko jako odpověď na jejich nesouhlas s převzetím Grónska. Trump také naznačil možnost vojenských kroků k dosažení tohoto cíle, což vyvolává obavy mezi Gróňany o možné americké invazi.
Trumpova prohlášení naznačují, že USA považují Grónsko za strategicky důležité pro svou národní bezpečnost. Podle Kallasové však cla oslabují jak Evropu, tak Spojené státy a podkopávají ekonomickou prosperitu. Zaměřila se také na to, že spor mezi USA a EU by neměl odvádět pozornost od nutnosti pomoci Ukrajině v jejím boji proti ruské agresi.
V reakci na Trumpova opatření se postavil i švédský premiér Ulf Kristersson, který prohlásil, že se nenechají vydírat a že otázky týkající se Dánska a Grónska by měly být vyřešeny pouze mezi těmito zeměmi. Trump oznámil uvalení deseti procentních cel na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii, Nizozemsko a Finsko jako odpověď na jejich nesouhlas s převzetím Grónska. Trump také naznačil možnost vojenských kroků k dosažení tohoto cíle, což vyvolává obavy mezi Gróňany o možné americké invazi.
