Inkluze v praxi: Jak se učí ve škole vedle asijské tržnice
Hlavní
Na Základní škole Meteorologická v Praze se vyučuje v různorodém prostředí, kde je třetina žáků cizinci. Ředitel školy Alexandros Charalambidis upozorňuje na náročnost začleňování dětí s různými potřebami a volá po systémové podpoře inkluze. Mezi navrhovanými opatřeními je rozdělování cizinců mezi školy a zavedení intenzivní jazykové přípravy. Ministerstvo školství se chce zabývat změnami pro efektivnější vzdělávání včetně cíleného financování škol.
Na Základní škole Meteorologická v Praze učí Renáta Sakmarová ve třídě, kde je 20 dětí, z nichž 7 je cizinců a tři z nich se v Česku nacházejí pouze krátce. K tomu se přidává také jedno dítě s lehkým mentálním postižením. Sakmarová, která je zároveň zástupkyní ředitele školy, připravuje testy vždy ve třech verzích, aby všechny děti měly šanci uspět.
Škola je známá svým přístupem k dětem s odlišným mateřským jazykem, což je důsledkem blízkosti tržnice Sapa, která je centrem vietnamské menšiny v Česku. Třetina žáků školy jsou cizinci, mezi nimiž jsou děti z Ukrajiny, Venezuely, Filipín, Číny, Indie či Keni. Z celkového počtu 660 žáků má 206 dětí speciální vzdělávací potřeby.
Podle ředitele školy Alexandrose Charalambidise je začleňování žáků do běžného vzdělávání nesmírně náročné. Uznává, že inkluze je důležitá, ale upozorňuje na nedostatečnou systémovou podporu. Základem úspěšného začleňování cizinců by podle něj mělo být rozdělování žáků rovnoměrně mezi školy a zavedení intenzivní jazykové přípravy na jeden rok.
Téma inkluze ve školství se stává stále aktuálnější, přičemž Seznam Zprávy přináší sérii článků, které se zaměřují na různé aspekty společného vzdělávání. V minulosti bylo prokázáno, že inkludované děti nebrzdí nadané spolužáky. Zároveň se věnuje i školám, které dosahují nadprůměrných výsledků navzdory složitým podmínkám.
V souvislosti s integrací cizinců se zvažovalo zavedení průtokových tříd, kde by se děti učily češtinu před zařazením do kmenových tříd. Tento systém je již vyzkoušen na středních školách, ale u základních škol chybí. Pražský radní pro školství Antonín Klecanda se shoduje na potřebě jazykové přípravy.
Podle Martiny Škrdlantové z organizace META je důležité, aby děti měly možnost navštěvovat kmenovou třídu a postupně se tak začleňovaly do výuky. V ZŠ Meteorologická se také diskutuje o snižování počtu dětí ve třídách s vyšším podílem žáků se speciálními potřebami, což by mělo pozitivní vliv na vzdělávání.
Ministerstvo školství vyjádřilo podporu systémovým změnám včetně revize inkluze. Podle mluvčího Ondřeje Macury se ministerstvo hodlá podrobně zabývat návrhy na zlepšení. Zároveň by mělo být zavedeno cílené financování škol v náročnějších podmínkách, což by mohlo pomoci například v případech, kdy je vysoký podíl cizinců.
Závěrem je nutné říci, že školy jako ZŠ Meteorologická čelí výzvám nejen při integraci cizinců, ale také při udržení kvalifikovaných učitelů. Vyzývají proto k systémovému řešení situace, aby mohly efektivně pracovat s různorodou populací studentů.
Škola je známá svým přístupem k dětem s odlišným mateřským jazykem, což je důsledkem blízkosti tržnice Sapa, která je centrem vietnamské menšiny v Česku. Třetina žáků školy jsou cizinci, mezi nimiž jsou děti z Ukrajiny, Venezuely, Filipín, Číny, Indie či Keni. Z celkového počtu 660 žáků má 206 dětí speciální vzdělávací potřeby.
Podle ředitele školy Alexandrose Charalambidise je začleňování žáků do běžného vzdělávání nesmírně náročné. Uznává, že inkluze je důležitá, ale upozorňuje na nedostatečnou systémovou podporu. Základem úspěšného začleňování cizinců by podle něj mělo být rozdělování žáků rovnoměrně mezi školy a zavedení intenzivní jazykové přípravy na jeden rok.
Téma inkluze ve školství se stává stále aktuálnější, přičemž Seznam Zprávy přináší sérii článků, které se zaměřují na různé aspekty společného vzdělávání. V minulosti bylo prokázáno, že inkludované děti nebrzdí nadané spolužáky. Zároveň se věnuje i školám, které dosahují nadprůměrných výsledků navzdory složitým podmínkám.
V souvislosti s integrací cizinců se zvažovalo zavedení průtokových tříd, kde by se děti učily češtinu před zařazením do kmenových tříd. Tento systém je již vyzkoušen na středních školách, ale u základních škol chybí. Pražský radní pro školství Antonín Klecanda se shoduje na potřebě jazykové přípravy.
Podle Martiny Škrdlantové z organizace META je důležité, aby děti měly možnost navštěvovat kmenovou třídu a postupně se tak začleňovaly do výuky. V ZŠ Meteorologická se také diskutuje o snižování počtu dětí ve třídách s vyšším podílem žáků se speciálními potřebami, což by mělo pozitivní vliv na vzdělávání.
Ministerstvo školství vyjádřilo podporu systémovým změnám včetně revize inkluze. Podle mluvčího Ondřeje Macury se ministerstvo hodlá podrobně zabývat návrhy na zlepšení. Zároveň by mělo být zavedeno cílené financování škol v náročnějších podmínkách, což by mohlo pomoci například v případech, kdy je vysoký podíl cizinců.
Závěrem je nutné říci, že školy jako ZŠ Meteorologická čelí výzvám nejen při integraci cizinců, ale také při udržení kvalifikovaných učitelů. Vyzývají proto k systémovému řešení situace, aby mohly efektivně pracovat s různorodou populací studentů.
Интересно наблюдать, как инклюзия становится частью образовательной системы в Чехии. Но как на самом деле школы адаптируются к потребностям детей с особыми потребностями? Неужели учителя получают достаточную подготовку для работы в таких условиях? Возможно, стоит больше обсуждать этот опыт и делиться успешными практиками.