Hnutí Republika na Slovensku získává na popularitě, oslovuje bývalé voliče Fica
Hlavní
Hnutí Republika na Slovensku zaznamenává nárůst podpory, přičemž si získává bývalé voliče strany Směr. Progresívní Slovensko klesá na 20,8 procenta, zatímco Směr stagnuje na 17,8 procenta. Krajské a místní volby v říjnu 2023 by mohly naznačit budoucí politické trendy před parlamentními volbami v roce 2024.
Podle aktuálního průzkumu veřejného mínění se hnutí Progresívne Slovensko (PS) těší podpoře 20,8 procenta voličů, což představuje pokles o 1,8 procentního bodu oproti konci loňského roku. Následuje strana Směr s 17,8 procenta, která zaznamenala pokles o 0,5 procentního bodu, a hnutí Republika, jež si polepšilo na 12,9 procenta s nárůstem o 1 procentní bod. Do slovenského parlamentu by se dostalo ještě dalších pět politických stran: Hnutí Slovensko, vládní strana Hlas, KDH, SaS a Demokrati, přičemž jejich podpora se pohybuje mezi 7,2 a 5,5 procenta.
Nejmenší vládní strana, Slovenská národní strana (SNS), se nachází na hranici 2,8 procenta a křesla v parlamentu zatím nemá na dosah. Parlamentní volby na Slovensku se uskuteční v roce 2024, avšak už v říjnu 2023 proběhnou krajské a místní volby, které mohou naznačit aktuální situaci stran.
Průzkum potvrzuje rostoucí trend popularity hnutí Republika, zatímco podpora strany Směr stagnuje po předchozím poklesu. Republika, vedená europoslancem Milanem Uhríkem a vzniklá odštěpením od extremistické ĽSNS Mariana Kotleby, těží zejména z odlivu voličů Směru. Podle podrobnějších dat NMS z roku 2025 přešlo k Republice přibližně 14 procent voličů, kteří v roce 2023 hlasovali pro Směr, a část současných voličů Fica o takovém přechodu stále uvažuje. Republika se navíc stává potenciálním koaličním partnerem pro Směr.
Současní koaliční partneři Směru, v čele s SNS, se nacházejí v těžké situaci. Strana Hlas, která se od Směru odštěpila a je vedena Matúšem Šutajem Eštokem, se drží jen těsně nad hranicí zvolitelnosti a od voleb ztratila přibližně 55 procent svých voličů. Směr začal ztrácet podporu už v první polovině roku 2025 v souvislosti s vládní konsolidací a zhoršující se životní úrovní, za které nese politickou odpovědnost. Jeho podpora se postupně propadla z téměř 24 procent na hranici okolo 16 procent, avšak od konce roku 2025 se pokles zastavil.
Dopady třetího konsolidačního balíčku, který zahrnuje snížení daňového bonusu na děti a zvyšování odvodů, se zatím plně neprojevily na veřejném mínění. Slováci pocítí tyto změny až v prvních výplatách v roce 2026, což může opět ovlivnit preference Směru.
Progresívní Slovensko zůstává nejsilnější stranou, avšak jeho podpora se postupně vzdaluje od maximálních hodnot. V říjnu 2025 dosáhlo 24,8 procenta, na přelomu listopadu a prosince kleslo na 22,6 procenta, a v lednu 2026 již pouze na 20,8 procenta. Tento trend představuje třetí pokles v řadě podle agentury NMS.
Nejmenší vládní strana, Slovenská národní strana (SNS), se nachází na hranici 2,8 procenta a křesla v parlamentu zatím nemá na dosah. Parlamentní volby na Slovensku se uskuteční v roce 2024, avšak už v říjnu 2023 proběhnou krajské a místní volby, které mohou naznačit aktuální situaci stran.
Průzkum potvrzuje rostoucí trend popularity hnutí Republika, zatímco podpora strany Směr stagnuje po předchozím poklesu. Republika, vedená europoslancem Milanem Uhríkem a vzniklá odštěpením od extremistické ĽSNS Mariana Kotleby, těží zejména z odlivu voličů Směru. Podle podrobnějších dat NMS z roku 2025 přešlo k Republice přibližně 14 procent voličů, kteří v roce 2023 hlasovali pro Směr, a část současných voličů Fica o takovém přechodu stále uvažuje. Republika se navíc stává potenciálním koaličním partnerem pro Směr.
Současní koaliční partneři Směru, v čele s SNS, se nacházejí v těžké situaci. Strana Hlas, která se od Směru odštěpila a je vedena Matúšem Šutajem Eštokem, se drží jen těsně nad hranicí zvolitelnosti a od voleb ztratila přibližně 55 procent svých voličů. Směr začal ztrácet podporu už v první polovině roku 2025 v souvislosti s vládní konsolidací a zhoršující se životní úrovní, za které nese politickou odpovědnost. Jeho podpora se postupně propadla z téměř 24 procent na hranici okolo 16 procent, avšak od konce roku 2025 se pokles zastavil.
Dopady třetího konsolidačního balíčku, který zahrnuje snížení daňového bonusu na děti a zvyšování odvodů, se zatím plně neprojevily na veřejném mínění. Slováci pocítí tyto změny až v prvních výplatách v roce 2026, což může opět ovlivnit preference Směru.
Progresívní Slovensko zůstává nejsilnější stranou, avšak jeho podpora se postupně vzdaluje od maximálních hodnot. V říjnu 2025 dosáhlo 24,8 procenta, na přelomu listopadu a prosince kleslo na 22,6 procenta, a v lednu 2026 již pouze na 20,8 procenta. Tento trend představuje třetí pokles v řadě podle agentury NMS.
