Finský prezident Stubb: Evropa se dokáže bránit, NATO není v krizi
Hlavní
Finský prezident Alexander Stubb na konferenci v Davosu prohlásil, že NATO není v krizi a Evropa se dokáže bránit. Finsko má silné obranné kapacity a může rychle mobilizovat vojáky. Stubb také upozornil na strategické selhání Ruska v souvislosti s válkou na Ukrajině a zdůraznil důležitost připravenosti Evropy na případné hrozby ze strany Ruska.
Finský prezident Alexander Stubb se na konferenci "Může se Evropa bránit?" konané při Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyjádřil k aktuální situaci v NATO a obraně Evropy. Podle jeho slov není aliance v krizi a naopak se posiluje. "Vytváříme silnější NATO, než jaké jsme viděli od konce studené války. Evropa se dokáže bránit," prohlásil Stubb.
Na dotaz ohledně přípravy Evropy na obranu proti Spojeným státům prezident odmítl spekulace a zdůraznil, že je důležité se soustředit na reálné schopnosti obrany. Finsko, které má hranici s Ruskem dlouhou přibližně 1340 kilometrů, disponuje 62 stíhačkami F-18 a silným dělostřelectvem. "Máme brannou povinnost. Prošel jí jeden milion lidí. Můžeme zmobilizovat 280 tisíc vojáků během několika týdnů," sdělil.
Dále Stubb zmínil nedávné investice do obrany, včetně nákupu 64 nejmodernějších stíhaček F-35. "Finsko je schopno ubránit se ruskému útoku," konstatoval a poukázal na důležitost civilní obrany a připravenosti obyvatelstva.
Podle finského prezidenta je nyní čas přestat se zabývat diplomatickými neshodami a soustředit se na budování obranných kapacit, které zabrání Rusku v myšlenkách na agresi. "Nepotřebujeme mluvit o krizi, potřebujeme mluvit o schopnostech," dodal.
Stubb také citoval generálního tajemníka NATO, Marka Rutteho, který uvedl, že Evropa se musí připravit na budoucnost s trvalou hrozbou ze strany Ruska, i po dosažení míru na Ukrajině. V souvislosti s válkou na Ukrajině prezident poznamenal, že Rusko čelí vysoké inflaci a velkým ztrátám. "Více mě znepokojuje neochota Ruska ukončit tuto válku, než schopnost Ruska tuto válku ukončit," řekl Stubb a označil válku za strategické selhání ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle něj Putin přispěl k rozšíření NATO a zvýšení obranných rozpočtů evropských států, což posílilo obranné schopnosti regionu. "Naše odpověď na otázku o naší obraně zní – ano, jsme schopni se bránit," uzavřel finský prezident.
Na dotaz ohledně přípravy Evropy na obranu proti Spojeným státům prezident odmítl spekulace a zdůraznil, že je důležité se soustředit na reálné schopnosti obrany. Finsko, které má hranici s Ruskem dlouhou přibližně 1340 kilometrů, disponuje 62 stíhačkami F-18 a silným dělostřelectvem. "Máme brannou povinnost. Prošel jí jeden milion lidí. Můžeme zmobilizovat 280 tisíc vojáků během několika týdnů," sdělil.
Dále Stubb zmínil nedávné investice do obrany, včetně nákupu 64 nejmodernějších stíhaček F-35. "Finsko je schopno ubránit se ruskému útoku," konstatoval a poukázal na důležitost civilní obrany a připravenosti obyvatelstva.
Podle finského prezidenta je nyní čas přestat se zabývat diplomatickými neshodami a soustředit se na budování obranných kapacit, které zabrání Rusku v myšlenkách na agresi. "Nepotřebujeme mluvit o krizi, potřebujeme mluvit o schopnostech," dodal.
Stubb také citoval generálního tajemníka NATO, Marka Rutteho, který uvedl, že Evropa se musí připravit na budoucnost s trvalou hrozbou ze strany Ruska, i po dosažení míru na Ukrajině. V souvislosti s válkou na Ukrajině prezident poznamenal, že Rusko čelí vysoké inflaci a velkým ztrátám. "Více mě znepokojuje neochota Ruska ukončit tuto válku, než schopnost Ruska tuto válku ukončit," řekl Stubb a označil válku za strategické selhání ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle něj Putin přispěl k rozšíření NATO a zvýšení obranných rozpočtů evropských států, což posílilo obranné schopnosti regionu. "Naše odpověď na otázku o naší obraně zní – ano, jsme schopni se bránit," uzavřel finský prezident.
