Evropa čelí Trumpovým celním hrozbám: Jak reagovat na snahu o Grónsko
Hlavní
Donald Trump hrozí evropským státům odvetnými cly za odmítnutí jeho nároků na Grónsko. Evropská unie zvažuje aktivaci Nástroje proti hospodářskému nátlaku, aby reagovala na tuto situaci. Odborníci varují, že Trumpovy hrozby mohou překročit hranice běžných obchodních konfliktů. Američtí představitelé vnímají evropské reakce jako slabé, což vyvolává otázky o budoucích transatlantických vztazích.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl uvalit odvetná cla na osm evropských zemí, které odmítají jeho snahu o získání Grónska. Tyto státy, mezi které patří Německo, Francie, Nizozemsko, Skandinávie a Velká Británie, budou čelit dodatečným desetiprocentním tarifům, které mohou v červnu stoupnout až na 25 procent.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dosáhl spor takové úrovně, že je čas aktivovat Nástroj proti hospodářskému nátlaku, známý také jako bazuka. Tento nástroj, který byl vytvořen před třemi lety, má za cíl zasáhnout citlivé sektory amerického byznysu v Evropě, včetně firem jako Boeing a amerických farmářů. Jeho funkce spočívá v odstrašení a umožňuje Evropské unii reagovat na ekonomický nátlak.
Spuštění mechanismu závisí na dohodě mezi členskými státy, přičemž k jeho aktivaci stačí kvalifikovaná většina. Vzhledem k tomu, že mezi státy, kterým Trump hrozí, jsou i Německo a Francie, nemusí být obtížné tuto většinu získat. Německý ministr financí Lars Klingbeil prohlásil, že EU by měla být připravena na všechno, avšak preferoval by jednání s USA.
Evropská unie má také jiné možnosti, jak reagovat. Evropská komise již loni připravila odvetný balík na Trumpovu celní politiku, který by zahrnoval cla na zboží v hodnotě přes dva biliony korun. Tato opatření však byla zpracována za jiných okolností a neměla zpochybňovat suverenitu členského státu.
Mezitím se v USA považují evropské odpovědi za slabé. Americký ministr financí Scott Bessent vyjádřil názor, že Evropa nakonec ustoupí, protože potřebuje americkou ochranu. Jeho prohlášení může být vnímáno jako povzbuzení evropských lídrů k tomu, aby hledali způsob, jak vyvázat z nerovného vztahu s USA.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dosáhl spor takové úrovně, že je čas aktivovat Nástroj proti hospodářskému nátlaku, známý také jako bazuka. Tento nástroj, který byl vytvořen před třemi lety, má za cíl zasáhnout citlivé sektory amerického byznysu v Evropě, včetně firem jako Boeing a amerických farmářů. Jeho funkce spočívá v odstrašení a umožňuje Evropské unii reagovat na ekonomický nátlak.
Spuštění mechanismu závisí na dohodě mezi členskými státy, přičemž k jeho aktivaci stačí kvalifikovaná většina. Vzhledem k tomu, že mezi státy, kterým Trump hrozí, jsou i Německo a Francie, nemusí být obtížné tuto většinu získat. Německý ministr financí Lars Klingbeil prohlásil, že EU by měla být připravena na všechno, avšak preferoval by jednání s USA.
Evropská unie má také jiné možnosti, jak reagovat. Evropská komise již loni připravila odvetný balík na Trumpovu celní politiku, který by zahrnoval cla na zboží v hodnotě přes dva biliony korun. Tato opatření však byla zpracována za jiných okolností a neměla zpochybňovat suverenitu členského státu.
Mezitím se v USA považují evropské odpovědi za slabé. Americký ministr financí Scott Bessent vyjádřil názor, že Evropa nakonec ustoupí, protože potřebuje americkou ochranu. Jeho prohlášení může být vnímáno jako povzbuzení evropských lídrů k tomu, aby hledali způsob, jak vyvázat z nerovného vztahu s USA.
