České firmy čelí krácení podpory vývozu na Ukrajinu, apelují na vládu
Hlavní
České firmy v oblasti zdravotní techniky vyjadřují obavy z krácení státní podpory pro projekty na Ukrajině. V návrhu rozpočtu chybí klíčová položka 40 milionů eur pro Národní rozvojovou banku, která byla dříve součástí rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí. Svaz průmyslu a dopravy varuje, že zastavení těchto projektů by mělo negativní dopad nejen na české firmy, ale i na reputaci země. Vláda zatím na dotazy k této situaci nereagovala.
České firmy zabývající se výrobou zdravotní techniky se více než dva roky připravovaly na projekty zaměřené na rekonstrukci nemocnic na Ukrajině. Pro řadu z těchto akcí již existoval příslib financování od Evropské komise a zákazníci byli připraveni. Svaz průmyslu a dopravy však upozorňuje, že v aktuální verzi návrhu státního rozpočtu chybí položka likvidity pro Národní rozvojovou banku ve výši 40 milionů eur (asi jednu miliardu korun). Tato částka byla součástí rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí v předchozí vládě Petra Fialy (ODS).
Svaz v dopise adresovaném premiéru Andreji Babišovi (ANO) vyjádřil pochopení pro snahy vlády o konsolidaci veřejných financí, avšak varoval, že politizace této agendy v kontextu Ukrajiny je nevhodná. Podle svazu se nejedná pouze o prostý výdaj, ale o záruku ze strany Národní rozvojové banky, která by se měla vrátit i s úroky, přičemž výnosy mohou dosáhnout až 3 miliony eur (70 milionů korun), díky garanci Evropské investiční banky.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj potvrdil, že o situaci jednají, ale nechtěl se k ní vyjadřovat podrobněji. V programovém prohlášení vláda přitom uvádí, že ekonomická diplomacie a podpora českých firem při exportu jsou jejími prioritami. Tomáš Kolář, člen představenstva svazu a šéf společnosti Linet, upozornil, že aktuální situace vzbuzuje otázky o skutečných úmyslech vlády ohledně podpory exportu.
Na dotazy Seznam Zpráv na tuto problematiku premiér a mluvčí vlády nereagovali, podobně jako ministerstva financí a zahraničních věcí, která se odmítla vyjadřovat k jednotlivým položkám rozpočtu.
Svaz průmyslu a dopravy dále upozornil, že očekávaný daňový přínos z projektu by mohl činit přibližně 24 milionů eur (580 milionů korun), přičemž by šlo o výrobu s přidanou hodnotou realizovanou v Česku, a tím by se podpořila kvalifikovaná pracovní místa. V rámci tohoto projektu by Česká republika mohla získat i 60 milionů eur v grantech (asi 1,5 miliardy korun).
Marek Svoboda, výkonný ředitel Czech Health Technology Institutu, varoval, že pokud vláda projekt zastaví, znamenalo by to pro Česko nejen ztrátu příležitosti, ale i reputační problém. Českým firmám by tak hrozila ztráta účasti na rekonstrukci šesti ukrajinských nemocnic, což by mohlo ovlivnit i další investice v budoucnu. Svoboda také poznamenal, že jednají s Evropskou investiční bankou o zárukách pro obchodní případy v Africe a Asii, což by mohlo být ohroženo nedodržením slibu ze strany české vlády.
Svaz v dopise adresovaném premiéru Andreji Babišovi (ANO) vyjádřil pochopení pro snahy vlády o konsolidaci veřejných financí, avšak varoval, že politizace této agendy v kontextu Ukrajiny je nevhodná. Podle svazu se nejedná pouze o prostý výdaj, ale o záruku ze strany Národní rozvojové banky, která by se měla vrátit i s úroky, přičemž výnosy mohou dosáhnout až 3 miliony eur (70 milionů korun), díky garanci Evropské investiční banky.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj potvrdil, že o situaci jednají, ale nechtěl se k ní vyjadřovat podrobněji. V programovém prohlášení vláda přitom uvádí, že ekonomická diplomacie a podpora českých firem při exportu jsou jejími prioritami. Tomáš Kolář, člen představenstva svazu a šéf společnosti Linet, upozornil, že aktuální situace vzbuzuje otázky o skutečných úmyslech vlády ohledně podpory exportu.
Na dotazy Seznam Zpráv na tuto problematiku premiér a mluvčí vlády nereagovali, podobně jako ministerstva financí a zahraničních věcí, která se odmítla vyjadřovat k jednotlivým položkám rozpočtu.
Svaz průmyslu a dopravy dále upozornil, že očekávaný daňový přínos z projektu by mohl činit přibližně 24 milionů eur (580 milionů korun), přičemž by šlo o výrobu s přidanou hodnotou realizovanou v Česku, a tím by se podpořila kvalifikovaná pracovní místa. V rámci tohoto projektu by Česká republika mohla získat i 60 milionů eur v grantech (asi 1,5 miliardy korun).
Marek Svoboda, výkonný ředitel Czech Health Technology Institutu, varoval, že pokud vláda projekt zastaví, znamenalo by to pro Česko nejen ztrátu příležitosti, ale i reputační problém. Českým firmám by tak hrozila ztráta účasti na rekonstrukci šesti ukrajinských nemocnic, což by mohlo ovlivnit i další investice v budoucnu. Svoboda také poznamenal, že jednají s Evropskou investiční bankou o zárukách pro obchodní případy v Africe a Asii, což by mohlo být ohroženo nedodržením slibu ze strany české vlády.
Цікаво, чому саме зараз чеська влада вирішила скоротити підтримку експорту на Україну? Може, в них якісь нові плани, або ж просто економія на всьому, що можливо? Сподіваюся, підприємства знайдуть вихід із цієї ситуації, бо без підтримки буде важко.