Ceny české filmové kritiky 2026: Vítězové vyhlášeni, diskuze o kontroverzních tématech pokračuje
Na vyhlášení Cen české filmové kritiky 2026 byla oceněna řada českých filmů a tvůrců. Kateřina Falbrová obdržela cenu za film Sbormistr, který se dotýká citlivého tématu sexuálního zneužívání. Tereza Nvotová byla oceněna za režii filmu Otec, který se zabývá tragédií ztráty dítěte. Akce se konala 7. února v Praze a zúčastnili se jí i významní sportovci a umělci.
Producent Jiří Konečný, který se podílel na výrobě filmu, potvrdil, že příběh je založen na více případech, a vyjádřil, že diskuse o těchto tématech je zásadní. Upozornil také na to, že mlčení a útoky na umělce situaci neřeší, a vyzval k otevřenému dialogu. Tento film vzbudil značnou pozornost také právníků, kteří zvažují předžalobní výzvu, a film se dokonce dostal na americký trh.
Dalším oceněným titulem byl Otec, který režírovala Tereza Nvotová. Ta získala cenu za nejlepší režii a Milan Ondrík byl oceněn za nejlepší mužský herecký výkon. Film zpracovává tragické téma ztráty dítěte a jeho následky na rodinu. Nvotová kritizovala situaci v slovenském filmu a upozornila na politické tlaky, které ovlivňují umělce. Její projev vyvolal v sále největší potlesk.
V kategorii nejlepší dokument byl oceněn Dům bez východu režiséra Tomáše Hlaváčka, který se zaměřuje na obchodování s chudobou v Česku. Mezi největšími favority na ceny byly snímky Sbormistr a Otec. Moderátorem večera byl youtuber a komik Jan Špaček, který se v úvodu zmínil o politickém napětí v oblasti veřejných médií.
Ceny předávali známí sportovci a trenéři, kteří byli doprovázeni herci, jež je v minulosti ztvárnili. Akce byla stylizována jako sportovní událost, což podtrhovala i výzdoba a časomíra. Celkově bylo do kin prodáno více než dvanáct milionů vstupenek a české filmy měly významné zastoupení v návštěvnosti. Mezi nejnavštěvovanější české tituly loňského roku patřily filmy Vyšehrad Dvje a Na plech.
Цікаво, які ж теми піднімали у своїх промовах переможці? Мабуть, були емоційні моменти, що залишили слід у серцях глядачів. Чесно кажучи, кіно — це завжди прекрасна можливість заглянути у душу людства, а іноді і посміятися над собою.