Carter přiznal chybu s bojkotem olympiády v Moskvě: Historie se opakuje
Hlavní
Bývalý americký prezident Jimmy Carter přiznal, že bojkot moskevské olympiády v roce 1980 byl chybou. Rozhodnutí přišlo po invazi Sovětského svazu do Afghánistánu a vedlo k absenci amerických sportovců na hrách. Carter si později uvědomoval, že politické rozhodnutí mělo negativní dopad na sportovce. Tento historický moment se opakuje i v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině a nadcházejícími olympiádami.
V osmdesátých letech se mezi obyvateli Sovětského svazu šířil politický vtip, který odkazoval na Olympijské hry v Moskvě v roce 1980. Generální tajemník komunistické strany Leonid Brežněv na ceremonii zahájení her nezvládl přečíst svůj projev, což vyjadřovalo jeho špatný zdravotní stav. Hry, které měly ukázat sílu Sovětského svazu, se nakonec proměnily v politický symbol.
Po invazi Sovětské armády do Afghánistánu v roce 1979 přijal americký prezident Jimmy Carter rozhodnutí bojkotovat olympiádu. Podle něj to bylo nutné kvůli největšímu nebezpečí pro globální mír od konce druhé světové války. Carter zrušil smlouvu o omezení jaderných zbraní a navrhl přesun her do Řecka, což však Mezinárodní olympijský výbor odmítl.
Na slavnostním zahájení v červenci 1980 chyběla americká vlajka a američtí sportovci. K bojkotujícím zemím se připojily i další státy, jako Západní Německo, Japonsko, Jižní Korea a Kanada. Následně se sportovci z Francie a Británie zúčastnili pod olympijskou vlajkou na protest proti invazi do Afghánistánu.
Carterovo rozhodnutí vyvolalo smíšené reakce mezi americkými sportovci. Mnozí z nich, včetně plavce Briana Goodella a běžce Edwina Moses, vyjádřili frustraci, že olympiáda se stala dějištěm politických sporů. Později si i Carter uvědomil, že bojkot neměl smysl. Vzpomínal na to během setkání s zápasníkem Jeffem Blatnickem, kdy přiznal, že rozhodnutí bylo chybné.
Carterův poradce Zbigniew Brzezinski, známý svými jestřábími názory, měl velký vliv na toto rozhodnutí. Také bývalý sovětský velvyslanec v USA, Anatolij Dobrynin, uvedl, že někteří američtí politici s Carterovým krokem nesouhlasili.
O čtyři roky později se Sověti a východní blok vrátili tím, že bojkotovali olympiádu v Los Angeles v roce 1984. Historie se zdá opakovat, neboť kvůli ruské agresi na Ukrajině se Rusko zúčastnilo olympiády v Paříži jako neutrální sportovci a v Itálii na zimních hrách se pod ruskou vlajkou závodit nebude. V roce 2028 se Letní olympijské hry opět uskuteční v Los Angeles.
Po invazi Sovětské armády do Afghánistánu v roce 1979 přijal americký prezident Jimmy Carter rozhodnutí bojkotovat olympiádu. Podle něj to bylo nutné kvůli největšímu nebezpečí pro globální mír od konce druhé světové války. Carter zrušil smlouvu o omezení jaderných zbraní a navrhl přesun her do Řecka, což však Mezinárodní olympijský výbor odmítl.
Na slavnostním zahájení v červenci 1980 chyběla americká vlajka a američtí sportovci. K bojkotujícím zemím se připojily i další státy, jako Západní Německo, Japonsko, Jižní Korea a Kanada. Následně se sportovci z Francie a Británie zúčastnili pod olympijskou vlajkou na protest proti invazi do Afghánistánu.
Carterovo rozhodnutí vyvolalo smíšené reakce mezi americkými sportovci. Mnozí z nich, včetně plavce Briana Goodella a běžce Edwina Moses, vyjádřili frustraci, že olympiáda se stala dějištěm politických sporů. Později si i Carter uvědomil, že bojkot neměl smysl. Vzpomínal na to během setkání s zápasníkem Jeffem Blatnickem, kdy přiznal, že rozhodnutí bylo chybné.
Carterův poradce Zbigniew Brzezinski, známý svými jestřábími názory, měl velký vliv na toto rozhodnutí. Také bývalý sovětský velvyslanec v USA, Anatolij Dobrynin, uvedl, že někteří američtí politici s Carterovým krokem nesouhlasili.
O čtyři roky později se Sověti a východní blok vrátili tím, že bojkotovali olympiádu v Los Angeles v roce 1984. Historie se zdá opakovat, neboť kvůli ruské agresi na Ukrajině se Rusko zúčastnilo olympiády v Paříži jako neutrální sportovci a v Itálii na zimních hrách se pod ruskou vlajkou závodit nebude. V roce 2028 se Letní olympijské hry opět uskuteční v Los Angeles.
