Astronom z Liberecka zachytil superbublinu v prostoru mezi hvězdami
Hlavní
Astronom Jakub Kuřák z Liberecka vyfotil superbublinu Orion–Eridanus, která vznikla z explozí supernov a hvězdného větru. Tato obrovská struktura má průměr 300–500 světelných let a je připomínkou bohaté historie mezihvězdného prostoru. Snímek byl pořízen pomocí specializovaného filtru a moderní astrofotografie, což umožnilo zachytit tuto fascinující strukturu.
Astronom Jakub Kuřák při svých pozorováních na Liberecku pořídil snímek vesmírné struktury známé jako superbublina Orion–Eridanus. Tato obrovská bublina, tvořená mlhovinami, se rozprostírá v prostoru, kde se setkává horký řídký plyn s chladnějším mezihvězdným prostředím. Snímek ukazuje okraje struktury, které zahrnují Barnardovu smyčku a mlhovinu Koňská hlava, a jemné vodíkové filamenty, jež sahají až do souhvězdí Eridanu, kde se nachází Smyčka v Eridanu.
Superbublina vznikla v důsledku deseti až dvaceti výbuchů supernov a intenzivního hvězdného větru, což vedlo k vytvoření dutiny o průměru stovek světelných let. Jakub Kuřák popisuje, že fyzicky může mít průměr mezi 300 a 500 světelnými lety, což znamená, že by se naše Sluneční soustava do ní vešla několikrát. V nejširším místě se bublina rozprostírá na obloze v úhlu kolem 45 stupňů, což odpovídá 90 měsíčním úplňkům vedle sebe.
Kuřák zdůrazňuje, že tato superbublina je připomínkou bohaté historie prostoru mezi hvězdami, který je často považován za prázdný. Díky moderním technikám astrofotografie je možné tuto strukturu zachytit a zpřístupnit veřejnosti. Snímek byl pořízen v období od 12. do 16. ledna na několika pozorovacích lokalitách v Liberecku pomocí citlivého aparátu a specializovaného filtru H-alfa. Celkem bylo nasnímáno přes pět a půl hodiny dat, které byly následně matematicky zpracovány. Jakub Kuřák, který se také věnuje popularizaci astronomie, již dvakrát uspěl se svými snímky v soutěži o Astronomický snímek dne, pořádané NASA.
Superbublina vznikla v důsledku deseti až dvaceti výbuchů supernov a intenzivního hvězdného větru, což vedlo k vytvoření dutiny o průměru stovek světelných let. Jakub Kuřák popisuje, že fyzicky může mít průměr mezi 300 a 500 světelnými lety, což znamená, že by se naše Sluneční soustava do ní vešla několikrát. V nejširším místě se bublina rozprostírá na obloze v úhlu kolem 45 stupňů, což odpovídá 90 měsíčním úplňkům vedle sebe.
Kuřák zdůrazňuje, že tato superbublina je připomínkou bohaté historie prostoru mezi hvězdami, který je často považován za prázdný. Díky moderním technikám astrofotografie je možné tuto strukturu zachytit a zpřístupnit veřejnosti. Snímek byl pořízen v období od 12. do 16. ledna na několika pozorovacích lokalitách v Liberecku pomocí citlivého aparátu a specializovaného filtru H-alfa. Celkem bylo nasnímáno přes pět a půl hodiny dat, které byly následně matematicky zpracovány. Jakub Kuřák, který se také věnuje popularizaci astronomie, již dvakrát uspěl se svými snímky v soutěži o Astronomický snímek dne, pořádané NASA.
Оксано, абсолютно погоджуюсь! Космос дійсно безмежний, і кожна нова знахідка викликає захоплення. І хто знає, можливо, справді зустрінемо там щось неочікуване, як космічний пиріжок!