Evropa má k dispozici bilionovou zbraň proti USA, avšak její využití je nejisté
Hlavní
Evropské vlády reagují na rostoucí napětí s USA, kde Donald Trump znovu hrozí obchodními cly. Diskutuje se o možnosti využití evropských investic do amerických aktiv jako politické páky. Ačkoliv vlastnictví amerických cenných papírů přesahuje deset bilionů dolarů, související kroky by byly složité a potenciálně bolestivé pro evropské investory. Ekonomové varují, že EU má pouze omezené možnosti, jak ovlivnit rozhodování soukromých investorů.
Evropské vlády čelí výzvám spojeným s eskalací napětí mezi Evropou a Spojenými státy. Americký prezident Donald Trump opět vyostřuje obchodní válku a hrozí novými cly, přičemž se také vyjadřuje k geopolitickým otázkám, jako je suverenita Grónska. Tato kombinace ekonomického a politického tlaku přivádí k úvahám o tom, jaké možnosti má Evropa, pokud by se situace dále vyhrotila.
Investoři diskutují o možnostech, jak EU může využít své rozsáhlé investice do amerických akcií a dluhopisů jako politickou páku. Evropské státy vlastní americká finanční aktiva v hodnotě převyšující deset bilionů dolarů, což zahrnuje více než 3,6 bilionu dolarů v amerických státních dluhopisech. Tento fakt činí jakékoli koordinované finanční odvetné kroky složitými a potenciálně bolestivými pro Evropu.
Úvahy o výprodeji amerických aktiv se objevily v reakci na Trumpovy hrozby. Pokud by Evropa začala masivně prodávat americké dluhopisy a akcie, mohlo by to zvýšit náklady na financování státního dluhu v USA a snížit ceny akcií, což by však zasáhlo i evropské investory závislé na výnosech z amerických trhů.
Úředníci z Washingtonu se obávají podobného scénáře, ministr financí Scott Bessent označil úvahy o odprodeji amerických aktiv za „falešný příběh“. Většina analytiků se domnívá, že pravděpodobnost hromadného výprodeje je nízká, neboť evropské vlády se zdráhají jít do přímé konfrontace s USA.
Není však pravda, že by se o odprodeji amerických aktiv v Evropě nemluvilo. Debata o možné „finanční odvetě“ ukazuje na proměnu geopolitického prostředí. Stratégové upozorňují na oslabení americké pozice, když se Evropa může rozhodnout přestat financovat americké deficity.
Napětí mezi USA a Evropou se již promítá do finančních trhů, počáteční poklesy akcií a dolaru naznačují možné obavy investorů. Podle Brada Setsera by masivní výprodej amerických akcií mohl mít nečekané důsledky, ačkoliv většinu amerických cenných papírů drží investoři mimo Evropu. Evropské země kontrolují téměř 40 procent amerických státních dluhopisů vlastněných zahraničními investory.
Zatím není jasné, zda by evropští politici chtěli aktivně podněcovat odklon od USA. Ekonomové zdůrazňují, že EU má teoretickou páku, avšak prakticky velmi omezené možnosti, jak donutit soukromé investory k prodeji amerických aktiv.
Investoři diskutují o možnostech, jak EU může využít své rozsáhlé investice do amerických akcií a dluhopisů jako politickou páku. Evropské státy vlastní americká finanční aktiva v hodnotě převyšující deset bilionů dolarů, což zahrnuje více než 3,6 bilionu dolarů v amerických státních dluhopisech. Tento fakt činí jakékoli koordinované finanční odvetné kroky složitými a potenciálně bolestivými pro Evropu.
Úvahy o výprodeji amerických aktiv se objevily v reakci na Trumpovy hrozby. Pokud by Evropa začala masivně prodávat americké dluhopisy a akcie, mohlo by to zvýšit náklady na financování státního dluhu v USA a snížit ceny akcií, což by však zasáhlo i evropské investory závislé na výnosech z amerických trhů.
Úředníci z Washingtonu se obávají podobného scénáře, ministr financí Scott Bessent označil úvahy o odprodeji amerických aktiv za „falešný příběh“. Většina analytiků se domnívá, že pravděpodobnost hromadného výprodeje je nízká, neboť evropské vlády se zdráhají jít do přímé konfrontace s USA.
Není však pravda, že by se o odprodeji amerických aktiv v Evropě nemluvilo. Debata o možné „finanční odvetě“ ukazuje na proměnu geopolitického prostředí. Stratégové upozorňují na oslabení americké pozice, když se Evropa může rozhodnout přestat financovat americké deficity.
Napětí mezi USA a Evropou se již promítá do finančních trhů, počáteční poklesy akcií a dolaru naznačují možné obavy investorů. Podle Brada Setsera by masivní výprodej amerických akcií mohl mít nečekané důsledky, ačkoliv většinu amerických cenných papírů drží investoři mimo Evropu. Evropské země kontrolují téměř 40 procent amerických státních dluhopisů vlastněných zahraničními investory.
Zatím není jasné, zda by evropští politici chtěli aktivně podněcovat odklon od USA. Ekonomové zdůrazňují, že EU má teoretickou páku, avšak prakticky velmi omezené možnosti, jak donutit soukromé investory k prodeji amerických aktiv.
