Česko zažilo týden mrazů, ale historie ukazuje, že to není výjimečné
Hlavní
Česko zažilo týden mrazů, avšak ve srovnání s historickými daty se nejedná o výjimečnou událost. Bioklimatolog Miroslav Trnka poukazuje na to, že současné mrazy neodpovídají zimám z osmdesátých let minulého století. Data ukazují na ubývání ledových dnů, přesto nelze vyloučit jejich opakování v budoucnu.
V České republice byly od začátku roku až do začátku tohoto týdne zaznamenány podprůměrné teploty. Někteří lidé považovali toto období za dlouhé mrazy, což v kontextu posledních let tak vypadá, avšak v historickém srovnání se nejedná o výjimečnou událost. Bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd ČR uvedl, že letošní zima zatím není výjimečná a nepřibližuje se zimám, které byly běžné až do 80. let 20. století. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) jsou aktuální série ledových dnů, tedy dní s maximální teplotou pod bodem mrazu, většinou krátké. Na většině území republiky skončila série mrazů úterním oteplením. Historická data ze stanic Světové meteorologické organizace (WMO) ukazují, že v minulosti byly série mrazů mnohem delší. Například na začátku roku 1963 byly teploty pod nulou po dobu delší než měsíc. V Praze, Brně a Liberci mrzlo nepřetržitě 33 dní, v Chebu dokonce 42 dní. Na horách byly mrazy ještě delší, přičemž stanice Přimda zaznamenala 75 ledových dnů v řadě. Podobné situace nastaly také na přelomu let 1956, 1984/85 a 1996/97. Z posledních let byla nejvýraznější epizoda z přelomu let 2008/9, kdy na mnoha místech teploty neklesly nad nulu více než 20 dní v kuse. Celkově však trend ledových dnů ukazuje na ubývání, stejně jako průměrný počet dnů s teplotami pod -10 °C. Ačkoliv se očekává, že takových mrazivých období bude v budoucnu stále méně, nemůže to vyloučit jejich výskyt.