V Česku rekordní výskyt svrabů. Jak se chránit

V České republice se v posledních měsících zaznamenává rekordní výskyt svrabů. Od ledna do 26. června 2026 bylo v zemi registrováno 7105 případů, což je nárůst oproti loňskému roku, kdy bylo hlášeno přibližně 5000 infekcí.

Podle dat zveřejněných Státním zdravotním ústavem nemoc také přispěla k úmrtí čtyř osob. Epidemioložka Kateřina Fabiánová uvedla, že k nákazám dochází napříč všemi věkovými skupinami, od novorozenců po seniory. Nejvíce případů je však zaznamenáno mezi adolescenty a mladými lidmi ve věku 15–19 let, kde bylo hlášeno 1233 případů.

Nejvíce nemocných bylo v Moravskoslezském kraji, a to 1195 případů. Následují Středočeský kraj s 817 případy a Jihomoravský kraj s 766 případy.

„V letošním roce jsme dosud zaznamenali 16 lokálních epidemií svrabů, ve kterých se nakazilo 258 lidí. Nejčastěji šlo o malé ohniska nákazy v domovech pro seniory, zdravotnických zařízeních, centrech pro Alzheimerovu nemoc, školách nebo věznicích,“ dodala Fabiánová.

Odborníci zatím nemají jasnou odpověď na otázku, proč je vyšší nemocnost zaznamenána právě na severu Moravy a ve Slezsku.

## Formální statistika úmrtnosti

Ačkoli svrab není považován za smrtelnou nemoc, v některých případech může vést k závažným komplikacím, které končí smrtí. V letošním roce byly hlášeny čtyři úmrtí v Zlínském, Libereckém, Pardubickém a Ústeckém kraji.

„Je to velmi nepříjemný parazit. Když samec najde samici na lidské kůži a oplodní ji, během 48 hodin umírá. Samice se však dostává pod povrch kůže, kde vytváří malé chodbičky, do kterých klade vajíčka. Kůže pak často svědí tak silně, že si ji lidé škrábou až do krve. Do vzniklých ran se snadno dostanou bakterie, které mohou způsobit vážné komplikace, včetně infekce krve a selhání orgánů,“ vysvětlil portálu iDNES Pavel Dlouhý, vedoucí infekčního oddělení v Ústí nad Labem a předseda Společnosti infekční medicíny.

Smrt obvykle nenastává přímo v důsledku svrabu, ale spíše v důsledku sekundárních bakteriálních infekcí.

„V letošním roce skutečně zemřeli čtyři lidé ve věku 52, 72, 79 a 80 let. Úmrtí obvykle nenastává přímo kvůli svrabu, ale kvůli komplikacím s ním spojeným – od sekundární bakteriální infekce. Když se bakterie dostanou do těla skrze poškrábanou kůži, mohou vyvolat sepso a selhání několika orgánů,“ podotkla Kateřina Fabiánová.

Nejvíce ohroženými zůstávají pacienti se oslabeným imunitním systémem, neurologickými onemocněními, diabetem, onkologickými diagnózami a senioři v zařízeních dlouhodobé péče.

## Svrab – celosvětový problém

Svrab každoročně postihuje od 200 do 300 milionů lidí. Jeho výskyt má cyklický charakter, menší epidemie se obvykle objevují každých 15-20 let.

Tyto cykly jsou ovlivněny mnoha faktory, jako jsou změny v imunitě populace důsledkem vysokých hygienických standardů, přeplněnost, migrace, zvýšený turistický ruch či snížená úroveň prevence.

Svrab může postihnout kohokoliv, bez ohledu na věk nebo sociální status. Zvýšené riziko představuje pobyt v kolektivních zařízeních, jako jsou koleje, domovy pro seniory, nemocnice, školy nebo školky. Riziko nákazy mají také zaměstnanci těchto zařízení, kteří poskytují péči nebo ošetřovatelskou službu, a jejich blízcí.

ℹ️ Svrab je nakažlivé kožní onemocnění způsobené svrabovým roztočem (sarcoptes scabiei). Přenáší se z člověka na člověka v důsledku dlouhodobého přímého kontaktu kůže s kůží nebo prostřednictvím předmětů (např. ložního prádla nebo oblečení).

Svrab lze snadno přivézt z penzionu nebo hotelu (jak z českého, tak ze zahraničního). Nejvyšší riziko nákazy je v rodině, proto je při zjištění parazita u příbuzného nutné přijmout přísná opatření k zabránění jeho dalšímu šíření.

## Jak se chránit

Typickým projevem onemocnění je silné svědění, které se zhoršuje v noci a v teple. Samice svrabových roztočů hloubí v horních vrstvách kůže chodbičky a kladou tam vajíčka.

Po 4-6 týdnech od nákazy se u nositele objevuje alergická reakce, projevující se svěděním a červenou vyrážkou, často s přidružením sekundárních hnisavých elementů v důsledku infekce při škrábání.

Léčba svrabu spočívá v aplikaci speciálních mastí s insekticidem, které předepisuje dermatolog. Vždy je nutné preventivně léčit i osoby z nejbližšího okolí nemocného a důkladně vyprat textil: praní při vysoké teplotě (minimálně 60 °C), žehlení, postřik insekticidem nebo uložení do plastového sáčku na minimálně tři dny.

Pro prevenci onemocnění je velmi důležité dodržování základních hygienických pravidel a omezení rizikových kontaktů.

Doporučení:

• Dodržovat osobní hygienu – pravidelně si mýt tělo a ruce, používat osobní ručník, ložní prádlo a oblečení.

• Být opatrný při pobytu mimo domov – například v kolejích, sociálních a zdravotnických zařízeních.

• Opatrnost při cestování – vybírat ubytování s vysokými hygienickými standardy, zejména v oblastech s vysokým výskytem svrabu.

• Vyhýbat se těsnému kontaktu s lidmi, kteří mají příznaky svrabu – například s těmi, kdo si stěžují na silné noční svědění a mají charakteristickou vyrážku.

• Včas začít léčbu – při podezření na svrab co nejdříve navštívit lékaře a zahájit doporučenou terapii, aby se předešlo šíření nemoci na ostatní.

• V domácnostech, kde byl zjištěn svrab, doporučují zdravotníci: častěji dezinfikovat povrchy; prát oblečení, ručníky a ložní prádlo při teplotě alespoň 60 stupňů a důkladně žehlit; předměty, které nelze prát při vysokých teplotách, je doporučeno uložit do uzavřených plastových sáčků na 3-7 dní nebo ošetřit vhodným insekticidním prostředkem; matrace a postele je třeba důkladně čistit, v případě potřeby ošetřit insekticidem a nechat dobře vyschnout.

Svrab je jedním z nejrozšířenějších dermatologických onemocnění. Tvrzení, že se nakazí pouze nečistotní lidé, není pravdou.