Oteplování v Praze: Historická data ukazují jasný trend
Hlavní
Na Klementinu bylo zaznamenáno oteplování, které se zrychluje, přičemž průměrné teploty jsou nejvyšší v historii měření. Klimatolog Radim Tolasz upozorňuje na vliv tepelného ostrova Prahy a regionální specifika. Data ukazují, že od roku 1961 se průměrné teploty v Česku zvýšily o 2,3 °C, přičemž dlouhodobý trend je stoupající.
Na Klementinu, jednom z nejstarších meteorologických stanic v Česku, bylo zaznamenáno, že průměrné teploty na počátku měření byly mírně vyšší než průměr za celé 250leté období. Nejnižší teploty byly dokumentovány mezi lety 1850 a 1900, po čemž začalo pozvolné oteplování. V posledních dekádách však rychlost oteplování vzrostla, přičemž průměrné teploty dosahují historických maxim. Klimatolog Radim Tolasz uvedl, že začátek měření na Klementinu spadá do doby mírného oteplování v Evropě, které následně stagnovalo v 19. století. Od poloviny 20. století je trend zřejmý a teploty v Evropě se stabilně zvyšují.
Dále byly analyzovány teplotní řady z Moravy a Slezska, kde jak v Opavě, tak v Přerově také došlo k nárůstu teplot v posledních desetiletích. Tolasz upozorňuje, že nárůst teplot není patrný pouze v nedávných letech, ale pozoruje se od poloviny minulého století. Každá stanice má ovšem své specifika, a to v závislosti na umístění a okolí.
Na rozdíl od Klementina vykazují stanice Přerov a Opava pravidelnou rozkolísanost teplot, avšak poslední dekády přinesly více let s výrazně vyššími teplotami. V Klementinu je odchylka teploty výraznější než v Přerově a Opavě, což je způsobeno jak tepelným ostrovem Prahy, tak nevhodným umístěním stanice na budově.
Tolasz vysvětluje, že tepelný ostrov se na Klementinu projevuje a že stanice není součástí globálních teplotních řad. Při konstrukci české teplotní řady od roku 1771 byla data homogenizována a vlivy tepelného ostrova byly filtrovány, což je běžná praxe v klimatologii.
Oteplování je také patrné v celkových průměrných teplotách v Česku, které se počítají od roku 1961. Grafy ukazují, že průměrné teploty v posledních letech výrazně stoupají, a od roku 1961 se průměrně oteplilo o 2,3 °C. Tolasz zdůrazňuje, že průměrná teplota za jeden rok či měsíc sama o sobě neodráží oteplování, ale celkový trend ukazuje, že teploty postupně stoupají a nárůst se zrychluje. I když některé měsíce nebo roky mohou být chladnější, klimatická změna pokračuje a dlouhodobý trend je stoupající.
Dále byly analyzovány teplotní řady z Moravy a Slezska, kde jak v Opavě, tak v Přerově také došlo k nárůstu teplot v posledních desetiletích. Tolasz upozorňuje, že nárůst teplot není patrný pouze v nedávných letech, ale pozoruje se od poloviny minulého století. Každá stanice má ovšem své specifika, a to v závislosti na umístění a okolí.
Na rozdíl od Klementina vykazují stanice Přerov a Opava pravidelnou rozkolísanost teplot, avšak poslední dekády přinesly více let s výrazně vyššími teplotami. V Klementinu je odchylka teploty výraznější než v Přerově a Opavě, což je způsobeno jak tepelným ostrovem Prahy, tak nevhodným umístěním stanice na budově.
Tolasz vysvětluje, že tepelný ostrov se na Klementinu projevuje a že stanice není součástí globálních teplotních řad. Při konstrukci české teplotní řady od roku 1771 byla data homogenizována a vlivy tepelného ostrova byly filtrovány, což je běžná praxe v klimatologii.
Oteplování je také patrné v celkových průměrných teplotách v Česku, které se počítají od roku 1961. Grafy ukazují, že průměrné teploty v posledních letech výrazně stoupají, a od roku 1961 se průměrně oteplilo o 2,3 °C. Tolasz zdůrazňuje, že průměrná teplota za jeden rok či měsíc sama o sobě neodráží oteplování, ale celkový trend ukazuje, že teploty postupně stoupají a nárůst se zrychluje. I když některé měsíce nebo roky mohou být chladnější, klimatická změna pokračuje a dlouhodobý trend je stoupající.
No jo, Praha a její teploty. Kdo by to byl řekl, že se bude oteplovat, když se na to každý rok stěžujeme?