Trumpova Rada míru: Doživotní předsednictví a široká mezinárodní účast
Hlavní
Americký prezident Donald Trump oznámil vznik Rady míru, které se stal doživotním předsedou. Rada má dohlížet na demilitarizaci Pásma Gazy a pozvala přibližně šedesát zemí, včetně Ruska. Některé státy, jako Ukrajina a Německo, však odmítly účast kvůli obavám o mezinárodní stabilitu. Česká republika rovněž obdržela pozvání, ale nezúčastnila se podpisu v Davosu.
Před podpisem Rady míru přednesl americký prezident Donald Trump projev, ve kterém vyzdvihl úspěchy své vlády a prohlásil, že svět je nyní bezpečnější než před rokem. V rámci tohoto výročí také zopakoval své tvrzení o zastavení osmi válek a zmínil, že se mu podařilo předejít mnoha obětem v Pákistánu prostřednictvím zprostředkování klidu zbraní mezi Pákistánem a Indií.
Rada míru, původně zaměřená na situaci v Pásmu Gazy, se rozrostla do širšího projektu. Během ceremoniálu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu Trump oznámil, že rada bude dohlížet na demilitarizaci Gazy, zejména na odzbrojení hnutí Hamás.
Trump se stal doživotním předsedou rady s výhradním právem veta a do jejího členství pozval přibližně šedesát zemí. Očekává se, že členské příspěvky budou použity na obnovu Pásma Gazy, avšak charta rady tuto skutečnost specificky neuvádí. Stálé členství bude stát miliardu dolarů, přičemž první tři roky budou zdarma.
Mezi pozvanými zeměmi se nachází i Rusko, jehož přispění bude podmíněno odblokováním ruských aktiv zmrazených v USA. K členství se přihlásily země jako Izrael, Vietnam, Maďarsko, Turecko, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty a Bahrajn. Kyjev však odmítl účast v radě, pokud by byla součástí i Rusko, jehož prezident Vladimir Putin nařídil invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Německo, Francie, Británie a Slovinsko se také nehodlají účastnit rady v její navrhované podobě, obávají se totiž, že by její široký mandát mohl ohrozit mezinárodní řád založený na Chartě OSN. Česká republika oznámila, že pozvání do Rady míru dostala, avšak její zástupce se ceremonie v Davosu nezúčastnil. Mezi státníky, kteří dokument podepsali, byli například maďarský premiér Viktor Orbán či argentinský prezident Javier Milei.
Rada míru, původně zaměřená na situaci v Pásmu Gazy, se rozrostla do širšího projektu. Během ceremoniálu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu Trump oznámil, že rada bude dohlížet na demilitarizaci Gazy, zejména na odzbrojení hnutí Hamás.
Trump se stal doživotním předsedou rady s výhradním právem veta a do jejího členství pozval přibližně šedesát zemí. Očekává se, že členské příspěvky budou použity na obnovu Pásma Gazy, avšak charta rady tuto skutečnost specificky neuvádí. Stálé členství bude stát miliardu dolarů, přičemž první tři roky budou zdarma.
Mezi pozvanými zeměmi se nachází i Rusko, jehož přispění bude podmíněno odblokováním ruských aktiv zmrazených v USA. K členství se přihlásily země jako Izrael, Vietnam, Maďarsko, Turecko, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty a Bahrajn. Kyjev však odmítl účast v radě, pokud by byla součástí i Rusko, jehož prezident Vladimir Putin nařídil invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Německo, Francie, Británie a Slovinsko se také nehodlají účastnit rady v její navrhované podobě, obávají se totiž, že by její široký mandát mohl ohrozit mezinárodní řád založený na Chartě OSN. Česká republika oznámila, že pozvání do Rady míru dostala, avšak její zástupce se ceremonie v Davosu nezúčastnil. Mezi státníky, kteří dokument podepsali, byli například maďarský premiér Viktor Orbán či argentinský prezident Javier Milei.
