Středoevropští vůdci na Davosu: Orbán a Nawrocki v centru pozornosti
Hlavní
V Davosu byla ustavena Rada míru, na jejímž podpisu se podíleli američtí a středoevropští politici, včetně Donalda Trumpa, Karola Nawrockého a Viktora Orbána. Rada míru se má v první fázi zaměřit na správu palestinského Pásma Gazy a její členství bude podmíněno finančním příspěvkem. Polsko zatím zvažuje svou účast, neboť rozhodnutí musí schválit vláda a parlament.
Ve švýcarském Davosu došlo ve čtvrtek k významnému podpisu dokumentu, kterým byla formálně ustavena Rada míru. Americký prezident Donald Trump poděkoval polskému prezidentovi Karolu Nawrockému, i když jeho příjmení nevyslovil správně. Trump vyjádřil hrdost na Nawrockého jako na "fantastického člověka" a vítěze důležitých voleb.
Nawrocki byl přítomen jako pozorovatel při podpisu zakládajícího dokumentu nové mezinárodní organizace, na ceremoniálu se také zúčastnil maďarský premiér Viktor Orbán. Orbán uvedl, že Maďarsko, jako jedno ze zakládajících zemí, potřebuje mír pro svůj rozvoj a varoval před negativními důsledky války, jako jsou inflace a ekonomický úpadek.
Orbán se chystá na parlamentní volby, které se uskuteční v polovině dubna. V první fázi má Rada míru řešit správu palestinského Pásma Gazy a Bílý dům ji prezentuje jako alternativu k OSN. Členství v Radě bude podmíněno příspěvkem ve výši miliardy dolarů.
Mezi zeměmi, které pozvání do Trumpovy organizace přijaly, jsou Izrael, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Turecko, Pákistán a Bělorusko. Pozvánku obdržel i ruský prezident Vladimir Putin, který zvažuje vstup a ochotu poskytnout miliardu dolarů na podporu Palestinců.
Naopak Německo, Spojené království a Francie neplánují členství. Česká republika byla také pozvána, reakce vlády se připravuje. Polsko zatím nemá jasno o svém členství, protože rozhodnutí musí projít vládou a parlamentem.
Nawrocki po schůzce s Trumpem v Davosu vyjádřil, že vztahy mezi Polskem a USA jsou silné a stabilní. Zdůraznil, že jeho podpora Trumpa je neochvějná, ale jakékoli závazky musí být ratifikovány vládou a Sejmem. Jeho postoj byl oceněn premiérem Donaldem Tuskem, i když mezi nimi panuje napětí.
Tusk také podpořil zdrženlivost Polska k zasílání vojáků do Grónska, přičemž zdůraznil důležitost diplomatického řešení. Polsko dlouhodobě staví svou bezpečnostní strategii na úzké spolupráci s USA, což se ukázalo jako klíčové i během Bidenovy administrativy. Vztahy mezi Varšavou a Washingtonem se udržely blízké i po změně v polské vládě, i když Tuskova minulá kritika Trumpa komplikuje jejich vzájemné vztahy.
Nawrocki byl přítomen jako pozorovatel při podpisu zakládajícího dokumentu nové mezinárodní organizace, na ceremoniálu se také zúčastnil maďarský premiér Viktor Orbán. Orbán uvedl, že Maďarsko, jako jedno ze zakládajících zemí, potřebuje mír pro svůj rozvoj a varoval před negativními důsledky války, jako jsou inflace a ekonomický úpadek.
Orbán se chystá na parlamentní volby, které se uskuteční v polovině dubna. V první fázi má Rada míru řešit správu palestinského Pásma Gazy a Bílý dům ji prezentuje jako alternativu k OSN. Členství v Radě bude podmíněno příspěvkem ve výši miliardy dolarů.
Mezi zeměmi, které pozvání do Trumpovy organizace přijaly, jsou Izrael, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Turecko, Pákistán a Bělorusko. Pozvánku obdržel i ruský prezident Vladimir Putin, který zvažuje vstup a ochotu poskytnout miliardu dolarů na podporu Palestinců.
Naopak Německo, Spojené království a Francie neplánují členství. Česká republika byla také pozvána, reakce vlády se připravuje. Polsko zatím nemá jasno o svém členství, protože rozhodnutí musí projít vládou a parlamentem.
Nawrocki po schůzce s Trumpem v Davosu vyjádřil, že vztahy mezi Polskem a USA jsou silné a stabilní. Zdůraznil, že jeho podpora Trumpa je neochvějná, ale jakékoli závazky musí být ratifikovány vládou a Sejmem. Jeho postoj byl oceněn premiérem Donaldem Tuskem, i když mezi nimi panuje napětí.
Tusk také podpořil zdrženlivost Polska k zasílání vojáků do Grónska, přičemž zdůraznil důležitost diplomatického řešení. Polsko dlouhodobě staví svou bezpečnostní strategii na úzké spolupráci s USA, což se ukázalo jako klíčové i během Bidenovy administrativy. Vztahy mezi Varšavou a Washingtonem se udržely blízké i po změně v polské vládě, i když Tuskova minulá kritika Trumpa komplikuje jejich vzájemné vztahy.
