Slovenská vláda navrhuje zmírnění trestů za extremismus
Hlavní
Slovenská vláda navrhuje snížit tresty za extremistické činy, včetně popírání holocaustu. Opozice, včetně strany Hlas, návrh odmítá a varuje před možnými dopady na soudní proces s dezinformátorem Danielem Bombicem. Kritici se obávají, že novela by mohla vést k legalizaci extremismu a oslabení ochrany menšin.
Slovenská vládní strana plánuje snížit horní hranice trestních sazeb pro několik extremistických trestných činů. Mezi nimi je i zakládání, podpora a propagace hnutí, která směřují k potlačení základních práv a svobod. Podle nového návrhu by se měl snížit trest odnětí svobody a častěji by měl být zvažován podmíněný trest či alternativní sankce.
Dalšími změnami jsou zmírnění trestů za hanobení národa či rasy a popírání holocaustu, kde by se horní hranice trestu snížila z tří let na jeden rok. Taktéž by se měla zrušit trestnost výroby, šíření a přechovávání extremistických materiálů, což bylo dosud klíčovým nástrojem v boji proti neonacismu a extremistickým hnutím.
Návrh však narazil na silný odpor ze strany koaliční strany Hlas, která jej jednoznačně odmítá. Mluvčí strany Michaela Eliášová uvedla, že Slovensko není národem, který by měl ustupovat extremismu. Opozice upozorňuje, že návrh přichází v době, kdy se blíží soudní proces s Danielem Bombicem, dezinformátorem obviněným z 26 skutků extremismu.
Bombic, který je ve vazbě od loňského roku, čelí obžalobě za projevy sympatií k hnutím, jež potlačují základní práva, a za šíření extremistických materiálů. Soud s ním je naplánován na druhou polovinu ledna. Poslanci SNS hájí návrh s odůvodněním, že je potřeba racionálnější přístup k trestní politice a větší prostor pro alternativní tresty. Kritici však varují, že novela by mohla přímo ovlivnit Bombicův případ.
Opoziční strany, včetně Progresivního Slovenska, hovoří o „legalizaci extremismu“ a varují před fašizací Slovenska. Podle nich by schválení zákona vedlo k dekriminalizaci držení a šíření extremistických materiálů, čímž by stát ztratil klíčové nástroje na ochranu menšin a potírání nenávistných projevů. Exministr vnitra Jaroslav Spišiak rovněž kritizuje vládu za oslabení nástrojů proti organizovanému zločinu a snížení trestů pro některé kriminální činy, čímž podle něj pomáhá neonacistům a extremistům.
Dalšími změnami jsou zmírnění trestů za hanobení národa či rasy a popírání holocaustu, kde by se horní hranice trestu snížila z tří let na jeden rok. Taktéž by se měla zrušit trestnost výroby, šíření a přechovávání extremistických materiálů, což bylo dosud klíčovým nástrojem v boji proti neonacismu a extremistickým hnutím.
Návrh však narazil na silný odpor ze strany koaliční strany Hlas, která jej jednoznačně odmítá. Mluvčí strany Michaela Eliášová uvedla, že Slovensko není národem, který by měl ustupovat extremismu. Opozice upozorňuje, že návrh přichází v době, kdy se blíží soudní proces s Danielem Bombicem, dezinformátorem obviněným z 26 skutků extremismu.
Bombic, který je ve vazbě od loňského roku, čelí obžalobě za projevy sympatií k hnutím, jež potlačují základní práva, a za šíření extremistických materiálů. Soud s ním je naplánován na druhou polovinu ledna. Poslanci SNS hájí návrh s odůvodněním, že je potřeba racionálnější přístup k trestní politice a větší prostor pro alternativní tresty. Kritici však varují, že novela by mohla přímo ovlivnit Bombicův případ.
Opoziční strany, včetně Progresivního Slovenska, hovoří o „legalizaci extremismu“ a varují před fašizací Slovenska. Podle nich by schválení zákona vedlo k dekriminalizaci držení a šíření extremistických materiálů, čímž by stát ztratil klíčové nástroje na ochranu menšin a potírání nenávistných projevů. Exministr vnitra Jaroslav Spišiak rovněž kritizuje vládu za oslabení nástrojů proti organizovanému zločinu a snížení trestů pro některé kriminální činy, čímž podle něj pomáhá neonacistům a extremistům.
