Polsko plánuje posílení armády na 500 tisíc vojáků s důrazem na drony a zálohy
Hlavní
Polsko plánuje mezi lety 2025 a 2039 zvýšit počet svých vojáků na 500 tisíc, zaměří se na vybudování záložních sil a modernizaci armády s důrazem na drony a umělou inteligenci. Tento krok reaguje na demografické výzvy a bezpečnostní hrozby, zejména v souvislosti s Ruskem a zkušenostmi z Ukrajiny.
Polská armáda zveřejnila hlavní obrysy svého tajného dokumentu, který naznačuje, že v období mezi lety 2025 a 2039 hodlá Varšava posílit své ozbrojené síly na 500 tisíc vojáků. Tento plán se opírá o kombinaci početní síly, technologické převahy a zkušeností z války na Ukrajině.
Jedním z klíčových prvků je vybudování a udržení kvalitně vycvičených záložních sil, které by měly být schopné rychlého nasazení. "Program počítá s dostatečným počtem personálních záloh, což je klíčové pro odstrašení a dlouhodobou obranu v případě konfliktu vysoké intenzity, jak potvrdila válka na Ukrajině," uvádí armáda.
Plán zahrnuje přibližně 200 tisíc vojáků v zálohách a 300 tisíc v aktivní službě, což by mělo Polsko dostat na celkový počet 500 tisíc vojáků. Tato ambice však naráží na demografické výzvy, neboť porodnost v Polsku klesá a populace stárne.
V současnosti má Polsko v aktivní službě přibližně 210 tisíc vojáků, z toho asi 41 tisíc tvoří příslušníci vojsk územní obrany. Dále v zemi funguje systém dobrovolné základní vojenské služby, kterým za rok a půl prošlo kolem 42 tisíc lidí.
Polsko již nyní patří mezi nejrychleji zbrojící státy NATO. Na jeho hranicích s Ruskem a Běloruskem rostou opevňovací systémy a přípravy na rychlou reakci v případě útoku. Nová strategie do roku 2039 také zahrnuje odstrašovací scénáře, které mají za cíl zasáhnout klíčové cíle protivníka a odradit ho již v počáteční fázi konfliktu.
Podle plánu generálního štábu má být polská armáda schopná operovat jak na zemi, ve vzduchu, na moři, tak v kyberprostoru a ve vesmíru. Součástí plánu je také silná integrovaná protivzdušná, protiraketová a antidronová obrana, která by chránila civilní obyvatelstvo i armádu.
Polská armáda se plánuje zaměřit na bezpilotní a autonomní systémy, přičemž drony a robotizace by měly být integrovány do všech složek armády. Umělá inteligence má pak pomáhat s analýzou dat, plánováním operací a velením, což má vést k dosažení informační a rozhodovací převahy nad potenciálním protivníkem. Nový plán vychází z aktuálních i budoucích hrozeb, zejména z agresivní politiky Ruska a zkušeností z války na Ukrajině.
Jedním z klíčových prvků je vybudování a udržení kvalitně vycvičených záložních sil, které by měly být schopné rychlého nasazení. "Program počítá s dostatečným počtem personálních záloh, což je klíčové pro odstrašení a dlouhodobou obranu v případě konfliktu vysoké intenzity, jak potvrdila válka na Ukrajině," uvádí armáda.
Plán zahrnuje přibližně 200 tisíc vojáků v zálohách a 300 tisíc v aktivní službě, což by mělo Polsko dostat na celkový počet 500 tisíc vojáků. Tato ambice však naráží na demografické výzvy, neboť porodnost v Polsku klesá a populace stárne.
V současnosti má Polsko v aktivní službě přibližně 210 tisíc vojáků, z toho asi 41 tisíc tvoří příslušníci vojsk územní obrany. Dále v zemi funguje systém dobrovolné základní vojenské služby, kterým za rok a půl prošlo kolem 42 tisíc lidí.
Polsko již nyní patří mezi nejrychleji zbrojící státy NATO. Na jeho hranicích s Ruskem a Běloruskem rostou opevňovací systémy a přípravy na rychlou reakci v případě útoku. Nová strategie do roku 2039 také zahrnuje odstrašovací scénáře, které mají za cíl zasáhnout klíčové cíle protivníka a odradit ho již v počáteční fázi konfliktu.
Podle plánu generálního štábu má být polská armáda schopná operovat jak na zemi, ve vzduchu, na moři, tak v kyberprostoru a ve vesmíru. Součástí plánu je také silná integrovaná protivzdušná, protiraketová a antidronová obrana, která by chránila civilní obyvatelstvo i armádu.
Polská armáda se plánuje zaměřit na bezpilotní a autonomní systémy, přičemž drony a robotizace by měly být integrovány do všech složek armády. Umělá inteligence má pak pomáhat s analýzou dat, plánováním operací a velením, což má vést k dosažení informační a rozhodovací převahy nad potenciálním protivníkem. Nový plán vychází z aktuálních i budoucích hrozeb, zejména z agresivní politiky Ruska a zkušeností z války na Ukrajině.
