Státy Blízkého východu vyzvaly Trumpa, aby se vyhnul útoku na Írán
Hlavní
Saúdská Arábie odmítla otevřít svůj vzdušný prostor pro americké útoky na Írán, čímž se postavila proti plánům USA. Írán varoval, že v případě útoku zaútočí na americké základny v regionu. Státy Perského zálivu udržují diplomatické styky s Íránem, protože si uvědomují možné dopady konfliktu na stabilitu v oblasti. Izraelské akce v Kataru navíc podpořily íránské diplomatické úsilí.
Saúdská Arábie se nejvýrazněji postavila proti plánovanému americkému útoku na Írán a odmítla otevřít svůj vzdušný prostor pro účely vojenských operací. Jednání v této věci vedl princ Fajsal bin Farhán Al Saúd, ministr zahraničí Saúdské Arábie, jak informuje britský tisk.
Írán má dlouhodobě napjaté vztahy se státy Perského zálivu, což je dáno jeho podporou oslabených regionálních skupin, jako jsou teroristická hnutí Hamás a Hizballáh, a jeho odmítáním dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu. I přesto si státy Perského zálivu uvědomují důsledky otevřeného konfliktu a udržují s Íránem diplomatické styky, neboť by mohl narušit stabilitu v celém regionu.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v první polovině týdne kontaktoval americké spojence v regionu a varoval je, že íránské síly odpovědí na jakýkoli útok na jejich území. Kromě toho by Írán mohl ohrozit námořní dopravu v Perském zálivu.
Důkazem lobbování států Perského zálivu za Írán jsou úspěchy jeho diplomatických aktivit, které se snaží přesvědčit regionální partnery, že větším nebezpečím pro stabilitu Blízkého východu je Izrael. Tuto situaci podpořily izraelské akce, konkrétně bombardování katarského Dauhá loňského září, které vyvolalo silnou reakci muslimských zemí. Katar obvinil Izrael z narušování mírových snah v regionu.
Spojené státy se po izraelském útoku omluvily katarskému emírovi Tamímu bin Hamad Ál Sánímu a nabídly mu bezpečnostní záruky, pokud Katar pomůže vyjednat příměří s Hamásem. Dalším faktorem pro státy Perského zálivu je obava, že případný pád Íránu by mohl vyvolat protesty i v jejich zemích. Saúdská Arábie nedávno čelila vzpourám na jihu Jemene, a Egypt se dlouhodobě snaží potlačit výzvy k lidskoprávním reformám.
Írán má dlouhodobě napjaté vztahy se státy Perského zálivu, což je dáno jeho podporou oslabených regionálních skupin, jako jsou teroristická hnutí Hamás a Hizballáh, a jeho odmítáním dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu. I přesto si státy Perského zálivu uvědomují důsledky otevřeného konfliktu a udržují s Íránem diplomatické styky, neboť by mohl narušit stabilitu v celém regionu.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v první polovině týdne kontaktoval americké spojence v regionu a varoval je, že íránské síly odpovědí na jakýkoli útok na jejich území. Kromě toho by Írán mohl ohrozit námořní dopravu v Perském zálivu.
Důkazem lobbování států Perského zálivu za Írán jsou úspěchy jeho diplomatických aktivit, které se snaží přesvědčit regionální partnery, že větším nebezpečím pro stabilitu Blízkého východu je Izrael. Tuto situaci podpořily izraelské akce, konkrétně bombardování katarského Dauhá loňského září, které vyvolalo silnou reakci muslimských zemí. Katar obvinil Izrael z narušování mírových snah v regionu.
Spojené státy se po izraelském útoku omluvily katarskému emírovi Tamímu bin Hamad Ál Sánímu a nabídly mu bezpečnostní záruky, pokud Katar pomůže vyjednat příměří s Hamásem. Dalším faktorem pro státy Perského zálivu je obava, že případný pád Íránu by mohl vyvolat protesty i v jejich zemích. Saúdská Arábie nedávno čelila vzpourám na jihu Jemene, a Egypt se dlouhodobě snaží potlačit výzvy k lidskoprávním reformám.
