Izrael a další státy se připojí k Trumpově Radě míru, pozvánku obdržel i Papež
Hlavní
Benjamin Netanjahu přijal pozvání Donalda Trumpa a připojí se k jeho Radě míru. K iniciativě se přidali také Pákistán, Egypt a Saúdská Arábie, zatímco Německo se účasti neplánuje. Trump by měl být prvním předsedou Rady míru, která se zaměří na Pásmo Gazy a další konflikty. Pozvánku obdržel i Papež, jehož účast je stále v jednání.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa a připojí se k jeho Radě míru. Oznámil to Netanjahuův úřad, přičemž deník Haarec uvedl, že Trumpovo pozvání zatím přijalo jen málo zemí z přibližně pěti desítek oslovených. K iniciativě se ve středu přidal Egypt, Pákistán a Saúdská Arábie, přičemž dříve oznámil účast i Ázerbájdžán, zatímco Arménie v úterý rovněž potvrdila svou účast. Německo však o účasti v navrhované podobě organizace neuvažuje, avšak je ochotno se podílet na diskusích o konceptu. Podle interního pokynu německého ministerstva zahraničí se Berlín domnívá, že je třeba posílit mezinárodní řád s centrem ve Spojených národech.
Pákistánské Ministerstvo zahraničí uvedlo, že připojení k Radě míru považuje za součást snah o vytvoření suverénního Státu Palestina v hranicích před izraelskou okupací z roku 1967. Rada míru by se podle Trumpových představ měla zaměřit na Pásmo Gazy a následně na další konflikty, přičemž někteří ji vnímají jako konkurenci Rady bezpečnosti OSN.
Trump prohlásil, že OSN by měla pokračovat ve své činnosti, avšak vyjádřil nespokojenost s tím, že nedokázala ukončit probíhající války, které prý sám ukončil. Trump by se měl stát prvním a možná i doživotním předsedou Rady míru a rozhodovat o tom, které země budou do rady přizvány. Poplatek za stálé členství má být stanoven na jednu miliardu dolarů, přičemž bezplatné členství bude na tři roky.
Podle agentury Bloomberg pozvánku obdrželi lídři přibližně 50 zemí, avšak Česká republika zatím oficiální pozvánku neobdržela. Mezi zeměmi, které se již přihlásily k členství, jsou Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty a Bahrajn. Pozvánku obdržel také Kreml a Kyjev, přičemž Ukrajina vyjádřila, že je pro ni nepředstavitelné sedět v radě, jejíž součástí by byl ruský prezident Vladimir Putin.
K členství v Radě míru pro Pásmo Gazy dostal pozvání také Papež Lev XIV. Vatikánský státní sekretář Pietro Parolin potvrdil, že papež pozvání zvažuje. Papež od svého zvolení v květnu loňského roku uplatňuje zdrženlivý, avšak rázný diplomatický přístup a opakovaně odsoudil podmínky, v nichž žijí Palestinci v Pásmu Gazy. Trump minulý týden začal zvát světové vůdce a další významné osobnosti do Rady míru, kterou původně představil jako součást svého mírového plánu pro Pásmo Gazy, avšak později se ukázalo, že má širší ambice.
Pákistánské Ministerstvo zahraničí uvedlo, že připojení k Radě míru považuje za součást snah o vytvoření suverénního Státu Palestina v hranicích před izraelskou okupací z roku 1967. Rada míru by se podle Trumpových představ měla zaměřit na Pásmo Gazy a následně na další konflikty, přičemž někteří ji vnímají jako konkurenci Rady bezpečnosti OSN.
Trump prohlásil, že OSN by měla pokračovat ve své činnosti, avšak vyjádřil nespokojenost s tím, že nedokázala ukončit probíhající války, které prý sám ukončil. Trump by se měl stát prvním a možná i doživotním předsedou Rady míru a rozhodovat o tom, které země budou do rady přizvány. Poplatek za stálé členství má být stanoven na jednu miliardu dolarů, přičemž bezplatné členství bude na tři roky.
Podle agentury Bloomberg pozvánku obdrželi lídři přibližně 50 zemí, avšak Česká republika zatím oficiální pozvánku neobdržela. Mezi zeměmi, které se již přihlásily k členství, jsou Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty a Bahrajn. Pozvánku obdržel také Kreml a Kyjev, přičemž Ukrajina vyjádřila, že je pro ni nepředstavitelné sedět v radě, jejíž součástí by byl ruský prezident Vladimir Putin.
K členství v Radě míru pro Pásmo Gazy dostal pozvání také Papež Lev XIV. Vatikánský státní sekretář Pietro Parolin potvrdil, že papež pozvání zvažuje. Papež od svého zvolení v květnu loňského roku uplatňuje zdrženlivý, avšak rázný diplomatický přístup a opakovaně odsoudil podmínky, v nichž žijí Palestinci v Pásmu Gazy. Trump minulý týden začal zvát světové vůdce a další významné osobnosti do Rady míru, kterou původně představil jako součást svého mírového plánu pro Pásmo Gazy, avšak později se ukázalo, že má širší ambice.
