Íránský duchovní vyzval k popravám protestujících, situace v zemi se vyostřuje
Hlavní
Íránský duchovní Mohammad Chátamí vyzval k popravám protestujících, které obvinil z pokrytectví a destabilizace země. Protesty, původně ekonomicky motivované, se rozšířily na protirežimní akce, při nichž demonstranti volali po pádu vlády. Podle údajů lidskoprávní organizace bylo na protestech zabito nejméně 3428 lidí. Bývalý korunní princ Reza Pahlaví věří, že islámská republika v Íránu brzy padne.
Během pátečních modliteb vyzval íránský duchovní Mohammad Chátamí k popravám protestujících, které označil za "ozbrojené pokrytce". Při svém proslovu, jenž byl vysílán státním rozhlasem, použil termín munáfik, jenž se vztahuje na muslima, který se chová pokrytecky vůči Bohu a škodí muslimské komunitě. Chátamí tvrdil, že protestující jsou vojáky amerického prezidenta Donalda Trumpa a sluhy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jejichž cílem je destabilizace Íránu.
Duchovní také varoval, že Američané a sionisté by se neměli těšit na mír, ale na tvrdou odplatu. Obvinil USA a Izrael z toho, že využívají protesty v Íránu k podněcování násilí. Ve svém proslovu zmínil také materiální škody způsobené protesty, kdy mělo být poškozeno 350 mešit, 126 modliteben, 80 domů duchovních, 400 nemocnic, 106 sanitek a 71 požárních vozů.
Trump nedávno uvedl, že popravy zadržených demonstrantů by mohly být důvodem pro americký vojenský zásah. Nicméně Saúdská Arábie, Katar a Omán podle informací médií přesvědčily Trumpa, aby nezasahoval a umožnil íránskému režimu uklidnit situaci. Tyto země varovaly před vážnými důsledky, které by americká akce mohla mít pro region.
Na svou platformu Truth Social Trump napsal, že íránský režim měl popravit více než 800 lidí. Děkoval za to, že k tomu nakonec nedošlo. Přes klid v teheránských ulicích byla hlášena přítomnost bezpečnostních složek a blokace internetového připojení trvá již více než týden. Původně poklidné demonstrace, které začaly 28. prosince v souvislosti s ekonomickými problémy, se proměnily v rozsáhlé protirežimní protesty. Podle údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights íránské bezpečnostní složky dosud zabily minimálně 3428 protestujících.
Demonstranti začali volat po smrti íránského duchovního vůdce Alího Chameneího a po návratu bývalého korunního prince Rezy Pahlavího, jehož otec byl svržen v revoluci v roce 1979. Pahlaví ve Washingtonu prohlásil, že islámská republika v Íránu padne, a dodal, že otázkou není zda, ale kdy. Mnozí Íránci však zůstávají skeptičtí ohledně jeho možné role v budoucnosti.
Duchovní také varoval, že Američané a sionisté by se neměli těšit na mír, ale na tvrdou odplatu. Obvinil USA a Izrael z toho, že využívají protesty v Íránu k podněcování násilí. Ve svém proslovu zmínil také materiální škody způsobené protesty, kdy mělo být poškozeno 350 mešit, 126 modliteben, 80 domů duchovních, 400 nemocnic, 106 sanitek a 71 požárních vozů.
Trump nedávno uvedl, že popravy zadržených demonstrantů by mohly být důvodem pro americký vojenský zásah. Nicméně Saúdská Arábie, Katar a Omán podle informací médií přesvědčily Trumpa, aby nezasahoval a umožnil íránskému režimu uklidnit situaci. Tyto země varovaly před vážnými důsledky, které by americká akce mohla mít pro region.
Na svou platformu Truth Social Trump napsal, že íránský režim měl popravit více než 800 lidí. Děkoval za to, že k tomu nakonec nedošlo. Přes klid v teheránských ulicích byla hlášena přítomnost bezpečnostních složek a blokace internetového připojení trvá již více než týden. Původně poklidné demonstrace, které začaly 28. prosince v souvislosti s ekonomickými problémy, se proměnily v rozsáhlé protirežimní protesty. Podle údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights íránské bezpečnostní složky dosud zabily minimálně 3428 protestujících.
Demonstranti začali volat po smrti íránského duchovního vůdce Alího Chameneího a po návratu bývalého korunního prince Rezy Pahlavího, jehož otec byl svržen v revoluci v roce 1979. Pahlaví ve Washingtonu prohlásil, že islámská republika v Íránu padne, a dodal, že otázkou není zda, ale kdy. Mnozí Íránci však zůstávají skeptičtí ohledně jeho možné role v budoucnosti.
