Žádná shoda na základních věcech. Otázka Grónska zůstává problémem
Hlavní
Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen potvrdil, že Dánsko, Grónsko a Spojené státy se neshodují v klíčových otázkách týkajících se Grónska. Vznikne pracovní skupina na vysoké úrovni, která se poprvé sejde v příštích týdnech. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen vyjádřil, že Gróňané chtějí nezávislost, ale raději zůstanou součástí Dánska než USA. Osud Grónska má dalekosáhlé důsledky i pro evropské země a situace vyžaduje jednotný přístup EU k arktické politice.
Dánsko, Grónsko a Spojené státy stále nemohou dosáhnout shody v klíčových otázkách týkajících se Grónska. Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvedl na tiskové konferenci po jednání s americkými představiteli ve Washingtonu. Podle něj vznikne pracovní skupina na vysoké úrovni, která se poprvé sejde v příštích týdnech.
Rasmussen a grónská ministryně Vivian Motzfeldtová se ve středu setkali s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a viceprezidentem J.D. Vancem. Dánsko a Grónsko požádaly o tuto schůzku poté, co administrativa bývalého prezidenta Donalda Trumpa otevřeně projevila ambici ovládnout Grónsko, které je dánským autonomním územím.
Podle Rasmussena se ambice Washingtonu od té doby nezměnily. Dánský ministr po schůzce prohlásil, že Bílý dům stále usiluje o získání kontroly nad ostrovem. Analytik Noa Redington označil setkání za nejdůležitější v moderní historii Grónska a vyjádřil obavy z toho, jak bude jednání probíhat, zejména po předchozím setkání Vance s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Krátce před schůzkou grónský premiér Jens-Frederik Nielsen vyjádřil názor, že Gróňané chtějí v budoucnu dosáhnout úplné nezávislosti, ale raději zůstanou součástí Dánska než Spojených států. Toto stanovisko potvrzují i předchozí průzkumy mezi obyvateli ostrova.
Reakce amerického prezidenta na prohlášení grónského premiéra byla pohrdavá. Trump uvedl, že neví, kdo tuto informaci poskytl, a v posledních týdnech se vyjádřil, že jakákoliv jiná alternativa než kontrola USA nad Grónskem je nepřijatelná. Jeho ambice přitom zdůvodňuje obavami z ruské a čínské přítomnosti v okolí ostrova.
Ruské vojenské lodě se však pohybují v jiných oblastech Arktidy, zejména v okolí Norska, a čínské aktivity jsou soustředěny na východ. Trump také kritizuje obranu oblasti s tím, že je zde pouze minimální vojenská přítomnost.
Grónská vláda krátce před schůzkou oznámila, že Dánsko s partnery zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí ostrova v rámci obrany v Arktidě. Grónská ministryně zahraničí podpořila spolupráci s USA, ale zároveň uvedla, že to neznamená, že by Grónsko chtělo být součástí USA.
Dánský ministr po schůzce poznamenal, že situace není jednoduchá a je důležité hledat řešení, která by respektovala územní integritu Dánského království a právo na sebeurčení grónského lidu. Důležitým faktorem pro Grónsko je také jeho nerostné bohatství.
Osud Grónska má dalekosáhlé důsledky i pro evropské země. Jakýkoliv vojenský konflikt by znamenal bezprecedentní situaci, kdy by jedna země NATO zaútočila na druhou. Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že taková situace by mohla znamenat konec NATO. Evropské země se proto snaží vést dialog s americkými představiteli, i když je otázkou, jak efektivní tyto debaty budou.
Barbora Halašková z Masarykovy univerzity uvedla, že Evropská unie by měla jasně deklarovat, že bezpečnost Grónska a integrita Dánského království jsou nedělitelnou součástí evropské bezpečnosti, a nabídnout Grónsku investice do infrastruktury a udržitelné těžby jako alternativu k anexi ze strany USA. Formulace jednotné arktické politiky představuje výzvu, neboť unijní aktéři mají rozdílné národní zájmy a priority.
Rasmussen a grónská ministryně Vivian Motzfeldtová se ve středu setkali s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a viceprezidentem J.D. Vancem. Dánsko a Grónsko požádaly o tuto schůzku poté, co administrativa bývalého prezidenta Donalda Trumpa otevřeně projevila ambici ovládnout Grónsko, které je dánským autonomním územím.
Podle Rasmussena se ambice Washingtonu od té doby nezměnily. Dánský ministr po schůzce prohlásil, že Bílý dům stále usiluje o získání kontroly nad ostrovem. Analytik Noa Redington označil setkání za nejdůležitější v moderní historii Grónska a vyjádřil obavy z toho, jak bude jednání probíhat, zejména po předchozím setkání Vance s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Krátce před schůzkou grónský premiér Jens-Frederik Nielsen vyjádřil názor, že Gróňané chtějí v budoucnu dosáhnout úplné nezávislosti, ale raději zůstanou součástí Dánska než Spojených států. Toto stanovisko potvrzují i předchozí průzkumy mezi obyvateli ostrova.
Reakce amerického prezidenta na prohlášení grónského premiéra byla pohrdavá. Trump uvedl, že neví, kdo tuto informaci poskytl, a v posledních týdnech se vyjádřil, že jakákoliv jiná alternativa než kontrola USA nad Grónskem je nepřijatelná. Jeho ambice přitom zdůvodňuje obavami z ruské a čínské přítomnosti v okolí ostrova.
Ruské vojenské lodě se však pohybují v jiných oblastech Arktidy, zejména v okolí Norska, a čínské aktivity jsou soustředěny na východ. Trump také kritizuje obranu oblasti s tím, že je zde pouze minimální vojenská přítomnost.
Grónská vláda krátce před schůzkou oznámila, že Dánsko s partnery zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí ostrova v rámci obrany v Arktidě. Grónská ministryně zahraničí podpořila spolupráci s USA, ale zároveň uvedla, že to neznamená, že by Grónsko chtělo být součástí USA.
Dánský ministr po schůzce poznamenal, že situace není jednoduchá a je důležité hledat řešení, která by respektovala územní integritu Dánského království a právo na sebeurčení grónského lidu. Důležitým faktorem pro Grónsko je také jeho nerostné bohatství.
Osud Grónska má dalekosáhlé důsledky i pro evropské země. Jakýkoliv vojenský konflikt by znamenal bezprecedentní situaci, kdy by jedna země NATO zaútočila na druhou. Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že taková situace by mohla znamenat konec NATO. Evropské země se proto snaží vést dialog s americkými představiteli, i když je otázkou, jak efektivní tyto debaty budou.
Barbora Halašková z Masarykovy univerzity uvedla, že Evropská unie by měla jasně deklarovat, že bezpečnost Grónska a integrita Dánského království jsou nedělitelnou součástí evropské bezpečnosti, a nabídnout Grónsku investice do infrastruktury a udržitelné těžby jako alternativu k anexi ze strany USA. Formulace jednotné arktické politiky představuje výzvu, neboť unijní aktéři mají rozdílné národní zájmy a priority.
